Plechý (1 378 m n. m.) Výšlap na trojmezí Česka, Rakouska a Německa (I. část)
Tak jsem tu zase s dalším výšlapem do vrcholků. Tentokrát vás vezmu na horu Plechý (1 378 m n. m.), která leží na trojmezí Česka, Rakouska a Německa. Byl to nejen zajímavý výlet, ale zároveň i můj poslední větší výšlap roku 2025. Vyrazil jsem přesně 20. prosince a musím říct, že jsem si to nemohl načasovat lépe. Počasí vyšlo naprosto parádně. Nebyla zima, svítilo slunce a celou cestu panovala příjemná atmosféra, která vás nutí jen jít dál a užívat si každý krok. Největším překvapením pro mě ale byla dohlednost. Z vrcholu se mi otevřel výhled až na Rakouské Alpy, a v tu chvíli jsem měl chuť sejít dolů, sednout do auta a jet rovnou za nimi. Třeba někdy příště... o tom si ale povíme jindy.
Zajímavé také bylo, že i přes nadmořskou výšku tu nebyl žádný sníh. A zpětně musím říct, že to bylo vlastně jen dobře. Hlavně kvůli tomu, co mě čekalo v posledních hodinách výšlapu. Každopádně, pohodlně se usaďte... a jdeme na to.
Výšlap na Plechý a trojmezí Česka, Rakouska a Německa
Tenhle výlet se sice uskutečnil už před třemi měsíci a pár dny, ale věřím, že si stále dokážu vybavit dost detailů na to, abych vám ho mohl co nejvěrněji popsat. Slibuju, že se polepším a budu se snažit psát výpravy z výletů vždy co nejdříve, aby byly co nejčerstvější. Každopádně mám ještě pár restů z nevydaných výšlapů, takže se je postupně pokusím dohnat.
Ale ať neodbíháme od tématu, pojďme se nejdřív podívat na mapu trasy, abyste měli jasnou představu, kudy jsem se na Plechý vydal.
Dle Mapy.com má trasa přibližně 28,8 km, což nejspíš sedí téměř přesně. Já jsem si ji zároveň měřil i pomocí Apple Watch, které ukázaly 31,51 km. Je ale potřeba počítat s tím, že jsem si trasu několikrát lehce odbočil kvůli focení a natáčení, takže výsledná vzdálenost tomu odpovídá. Na Mapy.com jsem ji naklikal tak, aby co nejvěrněji kopírovala skutečnou cestu, kterou jsem šel.
Tentokrát jsem se ale rozhodl pro malou změnu. Nebudu vám detailně popisovat celý průběh trasy krok za krokem, protože ji máte přehledně zobrazenou na mapě níže a stačí si ji případně otevřít i přímo v Mapy.com, kde se dá jednoduše přenést do vaší aplikace. Místo toho se zaměřím na jednotlivá zajímavá místa, která jsem po cestě potkal, abyste měli lepší představu o tom, co vás na výšlapu opravdu čeká.
Nová Pec (část)
Na začátek trasy vám dám tip na pohodlné parkování. Zaparkovat můžete v Nové peci (část), kde se nachází velké parkoviště hned u Horské služby, což je vidět i na vložené mapce. V den výšlapu jsem si zaznamenal i ceny parkování. Parkoviště je v provozu denně od 6:00 do 21:00 a cenově je to velmi přijatelné. Celodenní parkování vyjde na 100,- Kč, což je podle mě úplně v pohodě vzhledem k tomu, jak náročný výšlap vás čeká. Pokud někdo spěchá, dá se zaplatit i hodinově, konkrétně 30,- Kč, maximálně na 3 hodiny, poté už je potřeba celodenní lístek. Platba je možná jak mincemi, tak kartou, včetně bezkontaktní platby, takže s tím není žádný problém.
Jen menší upozornění na závěr. O víkendech, svátcích nebo během prázdnin může být parkoviště rychle plné, takže doporučuji dorazit raději dřív, případně mít v záloze alternativní místo na parkování v okolí.
Schwarzenberský kanál
Určitou část trasy půjdete podél Schwarzenberského kanálu, který patří mezi nejzajímavější technické památky na Šumavě. Po cestě narazíte na několik zajímavých míst, která rozhodně stojí za zastavení.
Jedním z nich je Rosenauerova kaple a také akvadukt Jezerního potoka. Cestou je k dispozici i studánka, kde se můžete občerstvit. Voda bývá pitná, ale vždy je lepší si její aktuální stav ověřit podle informací od správce vodohospodářů, protože se situace může kdykoliv změnit.
Jakmile dorazíte do obce Jelení, najdete zde Expozici Schwarzenberského kanálu, která se nachází ve stodole č. p. 13 přímo na břehu kanálu. Hlavním exponátem je velká plastická mapa okolní krajiny, kde uvidíte současné i zaniklé obce a také informace o pralesních oblastech jižní Šumavy.
Po cestě pak můžete vidět i dolní portál tunelu, samotný plavební tunel, větrací šachtu a horní portál tunelu. Celé to působí nejen jako technická památka, ale i jako architektonicky velmi zajímavý a působivý celek, který stojí za pozornost.
Dolní portál Schwarzenberského tunelu
Větrací šachta Schwarzenberského kanálu
Horní portál Schwarzenberského tunelu
Informace o Schwarzenberském kanále
Schwarzenberský plavební kanál patří mezi nejvýznamnější technické památky na Šumavě a zároveň je ukázkou toho, jak chytré a odvážné řešení dokázalo změnit hospodaření v těžko přístupných horských oblastech. Jeho hlavní myšlenkou bylo propojit šumavské lesy s rakouským územím tak, aby se dřevo mohlo jednoduše splavovat až k řece Große Mühl a následně po Dunaji až do Vídně, kde byla obrovská poptávka po palivovém dřevu.
Autorem tohoto unikátního díla byl lesní inženýr Josef Rosenauer, který první návrhy předložil už ve druhé polovině 18. století. Samotná výstavba probíhala v letech 1789 až 1793 a později byl kanál ještě rozšířen o další úseky v letech 1821 až 1823.
Celková délka kanálu je přibližně 51 až 52 kilometrů a patří k nejdelším plavebním kanálům svého druhu v Evropě.
V praxi sloužil kanál k tzv. plavení dřeva. Jednoduše řečeno, kmeny se pouštěly na vodu a díky přesně řízenému spádu a systému stavidel putovaly desítky kilometrů krajinou bez potřeby vozů nebo těžké dopravy. Zajímavé je, že kanál překonává i hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem, což z něj dělá nejen technickou, ale i geografickou raritu. Plavební provoz fungoval zhruba od konce 18. století až do 20. století, přičemž poslední využití spadá do poloviny minulého století. Dnes už kanál neslouží původnímu účelu, ale velká část je zachovaná a zrekonstruovaná. Stal se z něj turistický klenot Šumavy, kde se dá projít pěšky nebo projet na kole po jeho bývalé servisní cestě.
Plešné jezero
Když odbočíte z trasy podél Schwarzenberského kanálu směrem k Plešnému jezeru, dostanete se na jedno z nejkrásnějších míst celé této oblasti. Samotné jezero se ukáže poměrně rychle a od prvního momentu stojí za zastavení. Je to ideální místo na krátký odpočinek, občerstvení a hlavně na pokochání okolní přírodou. A upřímně, zároveň si tu můžete v klidu prohlédnout i to, kam vás čeká cesta dál a „kam si to budete muset vyšlápnout” (smích).
Ale stojí to za to. Ten výhled i atmosféra jsou přesně ten typ momentu, kvůli kterému se člověk na takové výšlapy vydává.
O Plešném jezeru
Plešné jezero patří mezi nejznámější a zároveň nejkrásnější ledovcová jezera na Šumavě. Nachází se na jižní straně hory Plechý v nadmořské výšce přibližně 1 090 m n. m. a je součástí Národního parku Šumava. Vzniklo v době ledové působením ledovce, který zde vyhloubil kotlinu, jež se později zaplnila vodou. Jezero má typický tvar horského kotle a je obklopené strmými svahy, které mu dodávají opravdu dramatickou atmosféru.
Hloubka jezera dosahuje zhruba až 18 metrů a voda je díky horskému prostředí velmi čistá, ale zároveň studená po celý rok. Nad jezerem se tyčí známý Ledovcový kar Plešného jezera, který patří mezi chráněná území a je domovem vzácných rostlin a živočichů. Zajímavostí je také pomník Adalberta Stiftera, který stojí na skalní stěně nad jezerem a připomíná významného spisovatele spojeného se Šumavou.
Dnes je Plešné jezero oblíbeným cílem turistů, ale zároveň je to chráněná oblast, takže je důležité se pohybovat pouze po označených trasách a respektovat klid přírody.
Kdo byl Adalbert Stifter
Adalbert Stifter byl rakousko-německý spisovatel, malíř a pedagog, který se narodil v roce 1805 v Horní Plané na Šumavě. Právě tahle oblast ho silně ovlivnila a příroda Šumavy se často objevuje i v jeho literárních dílech. Patří mezi nejznámější autory biedermeieru a bývá často označován jako „básník Šumavy”. Jeho jméno je dnes na Plechém připomínáno hlavně díky Stifterovu pomníku nad Plešním jezerem, který byl postaven v letech 1876 - 1877 jako pocta jeho vztahu k tomuto kraji. Z vrcholu Plechého i od jezera se navíc otevírá krásný výhled, který sám často ve svých dílech popisoval.
Jaké bylo pokračování trasy
Každopádně právě od Plešného jezera začíná podle mě ten pravý výšlap. A upřímně, teprve tady se to celé začíná lámat do toho nejzajímavějšího. To, co vás čeká dál, tedy výhledy, samotný vrchol Plechého a trojmezí Česka, Rakouska a Německa, rozhodně stojí za každé stoupání bez vytáček.
Abych ale úplně nezahltíval jeden článek, rozhodl jsem se výlet rozdělit na dvě části, Nebojte, druhá část nevyjde až za půl roku, ale už začátkem května, takže se opravdu máte na co těšit. Dozvíte se mimo jiné i to, proč jsem byl nakonec rád, že na Plechém nebyl sníh, i když jinde v republice už panovala úplně jiná zima.
Každopádně budu rád, když se mrknete i na další články blogu, každý si tam najde to své. A já se už teď těším na pokračování, doufám, že i vy.
Tak vám přeji příjemný zbytek dne, turisti.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
👉 Plechý (1 378 m n. m.) Výšlap na trojmezí Česka, Rakouska a Německa (II. část)
