Hrachov: Na návštěvě v záchranné stanici „Ochrana fauny ČR”

Moji milí, na tomto příspěvku, na mém webu si chci opravdu dát záležet. Ne že by pro mě ostatní články nebyly cenné, ale tento je podle mě opravdu důležitý. Je totiž potřeba připomínat projekty, které dávají smysl. Samozřejmě existuje spousta projektů zaměřených na různá témata a každý z nich může být svým způsobem přínosný. Za mě, jakožto digitálního turistu, má ale tento projekt velký význam. Tentokrát nebudu svůj úvod zbytečně natahovat, protože hlavní roli by měl hrát příběh, který vám chci dnes představit. Tak pojďme na to.

Záchranná stanice „Ochrana fauny ČR”

Ve čtvrtek 18. června tohoto roku jsem navštívil skvělé místo plné lásky a skvělého přístupu. Je to místo, jehož hlavní smysl je pomáhat zraněným a opuštěným zvířátkům. Za mě takové projekty, neboli stanice, dávají obrovský smysl.

Tato stanice je na internetu dohledatelná na stránkách ↗ www.ochranafauny.cz, najdete je také na Instagramu pod nickem ↗ @ochrana_fauny. Jinak ji najdete v obci Hrachov u Sedlčan. Tato stanice, jak jsem dohledal na jejich stránkách, funguje od roku 1998. Každopádně nehodlám tu kopírovat obsah jejich stránek, nejlepší je na jejich web vyrazit sami a pročíst si ho. A ještě lepší je vyrazit klidně i s dětmi přímo na místo. Je to skvělý rodinný výlet, ale pozor, je vhodný pro jakékoliv věkové kategorie, jak pro nás dospělé, tak pro vaše děti, rodiče nebo prarodiče. Toto místo je dle mě důležitá osvěta, která dává opravdový smysl. 

Když jsem tam dorazil, překvapilo mě, jak velmi přívětivé vstupné mají. 90 Kč jako standardní vstupné, děti a studenti 60 Kč a do tří let a ZTP zcela zdarma. Někdy si říkám, že tak symbolické vstupné je vlastně docela málo vzhledem k tomu, jak záslužnou činnost tyto projekty dělají. Ale chápu, že každá koruna pomáhá. Proto je také možné je podpořit i mimo vstupné, což je super.

Hned po příchodu mě velmi mile překvapil přístup pracovníků. Velmi milí, usměvaví a vstřícní. Dokonce i když už brzy měli zavírat, paní průvodkyně mě provedla areálem, kde je veřejnosti umožněn přístup. Jsou tam místa, kde jsou zvířátka již připravená pro opuštění stanice a kde si už nemají vytvářet vazby na návštěvníky a lidi celkově. Pak tam mají určitě karanténní zázemí a navíc část, kde jsou ti nejmenší svěřenci. 

Tímto bych rád poděkoval paní průvodkyni, s jakou láskou dokázala o jejich svěřencích hovořit. Je vidět, že zvířátka zde našla své správné místo, kde je jim s láskou pomáháno. A to je to nejdůležitější.

Během prohlídky bylo vidět, že volají lidé, kteří našli opuštěné nebo zraněné zvířátko. Telefon se jim tu prostě netrhne. I proto skládám velkou poklonu, jak to všichni zvládají. A věřím, že když mohou zvířátko vypustit zpět do volné přírody, i když loučení musí být těžké, je to pro ně ta největší odměna, kterou za to dostávají. 

Co myslíte? Také podle vás podobná místa dávají smysl? Za mě obrovský. Svůj názor můžete vyjádřit dole v komentářích.

7. 6. 2026 TRIP

Rosnatka:Nenápadná masožravá královna Borkovických Blat

Když se řekne masožravá rostlina, většina lidí si představí exotické druhy z dokumentů nebo známou mucholapku podivnou. Jen málokdo ale tuší, že svou vlastní masožravou rostlinu máme i v České republice...

Pokračovat ve čtení »

 

Vložím vám sem pár fotografií z místa. Jen některé fotografie mají mírné stíny a „duchy”, focení skrze pletivo je totiž trochu náročnější. Ale i tak podle mého dopadly fotografie luxusně.

Orel mořský

Orel mořský, kterého zde můžete vidět, patří mezi největší dravce Evropy. Rozpětí křídel se pohybuje přibližně až kolem 2,4 až 2,5 metru, takže při letu působí opravdu majestátně. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Asii a je silně vázaný na vodní prostředí, protože jeho hlavní potravou jsou ryby, ale nepohrdne ani drobnými savci nebo mršinami. V České republice se pak vyskytuje především v blízkosti větších vodních ploch, jako jsou rybníky, přehrady, řeky nebo rozsáhlejší mokřady. Nejčastěji ho lze zahlédnout hlavně v jižních Čechách, na Třeboňsku nebo v okolí velkých vodních toků. Kde trpělivě hlídá svou potravu. Je to skutečný král oblohy, i když trochu nenápadnější, než by člověk čekal.

Vydra říční

Jak vidíte na fotografii, vydra se zvědavě kouká do kamery. Je nádherná a v té chvíli působila až neuvěřitelně klidně. A jak krásně se dokázala natáhnout, byla opravdu dlouhá a elegantní ve svém pohybu. Vydra říční je jediný druh vydry, který se u nás v České republice přirozeně vyskytuje. Je dokonale přizpůsobená životu ve vodě, kde loví především ryby, ale nepohrdne ani drobnými savci, obojživelníky nebo mršinami. Patří mezi velmi plachá zvířata a proto ji ve volné přírodě člověk zahlédne jen výjimečně. V ČR ji můžeme potkat především v čistších tocích a vodních oblastech, jako jsou řeky, rybníky, přehrady a mokřady. Poměrně často se s ní lze setkat i na Šumavě, kde se jí daří díky zachovalé přírodě a dostatku vody. Právě Šumava a její okolí patří mezi oblasti, kde má vydra dlouhodobě stabilní výskyt. Je to fascinující a velmi obratný lovec.

Orel skalní

Orel skalní patří mezi naše nejznámější a nejvzácnější dravce, které lze v České republice spatřit. Na rozdíl od orla mořského se více vyskytuje i v horských a skalnatých oblastech, podle kterých získal své jméno. Rozpětí křídel může dosahovat přibližně až 2,2 metru a při letu působí velmi silně a jistě. Je to výborný lovec, který se živí především menšími savci, ptáky, ale i mršinami. V ČR ho lze nejčastěji potkat v horských oblastech, jako jsou Krkonoše, Jeseníky nebo Šumava, kde má dostatek klidu a vhodné podmínky k hnízdění. V přírodě je ale velmi plachý, takže jeho pozorování je spíše vzácným zážitkem.

Kalous ušatý

Kalous ušatý je jedna z našich nejzajímavějších sov, kterou lze v ČR občas zahlédnout, i když většinou žije velmi nenápadně a skrytě v korunách stromů nebo v hustých porostech. Na první pohled si ho většina lidi všimne díky tzv. „ouškům”, která jsou dobře viditelná na fotografii. Věděli jste ale, že to ve skutečnosti nejsou uši? Kalous ušatý se živí především drobnými hlodavci, jako jsou myši, ale nepohrdne ani menšími ptáky nebo hmyzem. Je aktivní hlavně v noci, kdy loví velmi tiše a přesně. A teď otázka na vás: věděli jste, k čemu tato „ouška” skutečně slouží a že se nejedná o uši, ale o pírka? Napište mi své odpovědi do komentářů.

Kalous pustovka

Tímto bych rád ukončil menší vzdělávací okénko o některých svěřencích z Hrachova. A na závěr zde na fotografii můžete vidět kalouse pustovku (Asio flammeus). Tento druh je opravdu zajímavý tím, že jeho hlavní oblast výskytu sahá až do severních oblastí Evropy, Asie a Ameriky, včetně tundry. Právě odtud část populace během zimy migruje více na jih, takže se může výjimečně objevit i u nás v České republice, kde hledá vhodnější podmínky a dostatek potravy. U nás se s ním lze setkat jen vzácně, většinou během tahu nebo v obdobích, kdy dojde k jeho přesunu z chladnějších oblastí. I proto je jeho pozorování spíše výjimečným zážitkem, který stojí za to.

Víc fotografií zvířátek ze záchranné stanice můžete najít na mém Instagramu přímo ↗ zde, nebo ještě lépe: Udělejte si výlet do Hrachova a navštivte tuto skvělou stanici osobně. Myslím si, že právě taková místa dávají opravdový smysl a stojí za to je podpořit.

Jak můžeme sami pomáhat opuštěným nebo zraněným zvířátkům

Každopádně tady bych rád apeloval na všechny čtenáře, kteří tento příspěvek čtou. Musíme si uvědomit, že někdy se snažíme pomáhat zvířatům i tam, kde to ve skutečnosti není potřeba. A právě tím jim můžeme i nechtěně uškodit nebo zbytečně přetěžovat záchranné stanice, které se pak nemohou věnovat opravdu vážným případům.

Třeba takové srnče. Pokud ho uvidíme v lese nebo na louce, kde je klid a žádné bezprostřední nebezpečí, je velmi pravděpodobné, že ho tam matka nechala schválně a vrací se k němu jen na krmení. V takovém případě je nejlepší místo opustit a zbytečně na něj nesahat.

Pokud ale vidíte zraněné zvíře, nebo například srnče v přímém ohrožení (třeba při sečení trávy na poli), je naopak správné kontaktovat záchrannou stanici. Ideálně tu nejbližší, případně přímo stanici v hrachově, která vás může nasměrovat, jak postupovat dál. Pomoci může i upozornění zemědělce, aby se danému místu vyhnul.

Důležité je ale jedno zásadní pravidlo: na volně žijící mláďata bychom neměli sahat bez důvodu. Pokud je nutná zásah, vždy je nejlepší kontaktovat odborníky a řídit se jejich pokyny. Každá situace je jiná a rychlé, neodborné jednání může někdy napáchat více škody než užitku.

Menší tip: Co se týče týče šneků na cestě, i tady platí jednoduché pravidlo. Pokud jim chceme pomoci, je lepší je opatrně přemístit například pomoci listu, trávy nebo jiného jemného podkladu. Není dobré je tahat za ulitu ani násilně odtrhávat, protože i to jim může ublížit.

A kdy vlastně kontaktovat záchrannou stanici? Především ve chvíli, kdy:

• je zvíře viditelně zraněné
• je v přímém ohrožení (silnice, pole při sečení, voda, lidská zástavba)
• je mládě samo a vypadá slabě nebo opuštěné delší dobu
• nebo si nejsme jistí, co dělat

V takových případech je vždy nejlepší volbou odborná pomoc. Záchranné stanice tu nejsou jen pro samotná zvířata, ale i pro to, aby lidem poradily, jak se správně zachovat.

A jak můžeme nejvíce pomoci my sami

Každopádně spousta z nás chodí do přírody, na turistiku nebo k vodě. A jak pozoruji, stále mnoho lidí nerespektuje pravidla v národních parcích, chráněných krajinných oblastech nebo přírodních rezervacích. Nečtou cedule, zákazy ani doporučení a často nedodržují ani základní logická pravidla chování v přírodě.

Pokud jdete do lesa, CHKO, přírodní rezervace nebo národního parku a máte sebou pejska, který rád loví nebo běhá za každým šustnutím v trávě, je vždy nejlepší mít ho na vodítku. I kdyby byl sebelépe vychovaný. V přírodě můžete potkat lidi se strachem ze psů, alergiky nebo další návštěvníky se svými psy, kteří nemusí reagovat přátelsky.

Je také důležité si uvědomit, že v přírodě nejsme doma my, ale volně žijící zvířata. Pes je tam vždy návštěvník. I když je hodný, může nechtěně vyplašit srnče, zajíce nebo jiné volně žijící živočichy. Proto je vodítko v těchto oblastech nejbezpečnější a nejohleduplnější řešení.

Dalším zásadním pravidlem je neodhazovat v přírodě žádné odpadky. Ať už jde o plastové obaly, plechovky, sklo nebo igelitové sáčky. Vše, co do přírody nepatří, může zvířatům ublížit, způsobit zranění nebo je dokonce ohrozit na životě. Jednoduché pravidlo zní: co si do přírody přinesu, to si také odnesu.

Velmi důležité je také respektovat značení tras a zákaz vstupu mimo vyznačené cesty. Tyto zákazy nejsou vymyšlené náhodně, ale chrání citlivá místa, hnízdiště zvířat nebo regenerující přírodu. Stejně tak není vhodné stavět kamenné „mohyly” nebo přeskupovat kameny v přírodě. I takové zásahy mohou narušit přirozené prostředí drobných živočichů, hmyzu nebo rostlin.

A co další jednoduché zásady, které často zapomínáme:

• Nekrmit volně žijící zvířata, může jim to uškodit nebo změnit jejich přirozené chování
• Nedělat hluk a zbytečně neplašit zvěř
• Netrhat chráněné rostliny ani květiny
• Nerozdělávat oheň mimo vyhrazená místa
• Nezanechávat po sobě žádné stopy, ideálně ani „biologický nepořádek”
• Respektovat klidová území, zejména v období hnízdění a rozmnožování

Příroda je domovem tisíců živočichů a rostlin a my jsme v ní jen hosté. A podle toho bychom se měli také chovat.

Vrátím se k záchranným stanicím

Pokud nemáte Hrachov příliš blízko, vyhledejte si třeba pro rodinný výlet jinou záchrannou stanici, která je ve vašem okolí a je veřejně přístupná. Mrkněte, zda nabízí nějaké zajímavé programy, ať už vzdělávací akce, komentované prohlídky nebo dny otevřených dveří. Věřím, že většina podobných stanic tyto možnosti má. Hrachov je jednou z nich. Navíc bych se tam velmi rád znovu vrátil, cítil jsem s tam opravdu dobře a bylo velmi pěkné pozorovat, jak je péče o svěřence na prvním místě a s jakou profesionalitou i lidskostí to celé funguje.

Záchranná stanice Ochrana fauny ČR v Hrachově je navíc moderní areál, který kromě péče o zraněná zvířata nabízí i ekologickou výchovu pro veřejnost a expozice volně žijících živočichů. Ročně se zde ošetří stovky až tisíce zvířat z širokého okolí a část z nich se po léčbě vrací zpět do přírody. 

Dole vám vložím odkaz na Zvíře v nouzi, kde najdete seznam na záchranné stanice, abyste případně věděli, které můžete v případě potřeby kontaktovat.

Ochrana fauny ČR

info@ochranafauny.cz

603 259 902

Hrachov 13, Svatý Jan

262 56 Krásná hora nad Vltavou

Zvíře v nouzi

↗ www.zvirevnouzi.cz

Na těchto stránkách můžete dohledat seznam záchranných stanic velmi pohodlně.