Lom Hříměždice (Kujalův lom): Skrytý filmový klenot s temnou hloubkou
Někdy člověk sleduje film a narazí v něm na místo, které ho zaujme. Následně zjistí, že je veřejně dostupné a navíc docela aktivně využívané, ne jen tak ledajakým způsobem. Dnes vám budu psát o Lomu Hříměždice, který můžete znát i pod názvem Kujalův lom. Mrknul jsem se na něj a musím říct, že pokud tam zrovna nejsou lidi a vyjde počasí, je to opravdu hodně fotogenické místo. A vlastně se ani nedivím, že si ho filmaři vybrali. Jdeme na to.
Kujalův lom
Dnes je spíše známý pod názvem Lom Hříměždice, ale jeho správný název je Kujalův lom. Nachází se ve Středočeském kraji nedaleko obce Hříměždice, asi 60 km jižně od Prahy. V minulosti se zde těžila žula a lom byl také využíván jako výcvikové středisko pro armádní potápěče. Dnes má ale úplně jinou podobu a slouží hlavně jako letní koupaliště, které nevyužívají jen místní, ale i lidé z širokého okolí.
Jednou ročně se navíc celý areál uzavře pro speciální akci High Jump, která se koná koncem července. Jde o známý závod a show extrémních skoků do vody. U lomu je k dispozici také občerstvení, takže se tu dá pohodlně strávit celý den. Zajímavostí je, že když se potopíte zhruba tři metry pod hladinu, můžete narazit na starý důlní vozík, kterému se ulomilo jedno kolo z pojezdové hřídele. Možná vás napadne, proč se lom jmenuje Kujalův. Nejpravděpodobněji podle původního vlastníka v době první republiky.
Při dohledávání informací ale narazíte i na jednu zajímavost. Často se uvádí, že se zde těžila žula, ale to není úplně přesné. Ve skutečnosti se zde těžil granodiorit, konkrétně jemnozrnný amfibolický až biotitický vltavský granodiorit.
Naproti lomu se navíc tyčí vrchol Bůček (450 m n. m.), na kterém stojí telekomunikační vysílač Vodafone a O2. Celkově jde o místo, které rozhodně stojí za návštěvu. I mimo sezónu má své kouzlo a není divu, že si ho vybrali i filmaři.
Lom funguje jako koupaliště, vstup je zdarma, ale parkování je placené, stejně jako občerstvení. Jen je dobré počítat s tím, že koupání se psy je zde zakázané. Na druhou stranu to dává smysl, když člověk vidí krásně čistou a azurovou vodu, kterou si tohle místo drží.
Co je granodiorit a k čemu se využívá
Když se řekne lom, většina lidí si představí žulu. Jenže realita je často trochu složitější a právě tady přichází na scénu granodiorit, který se v Kujalově lomu skutečně těžil.
Granodiorit je hlubinná vyvřelá hornina. Vzniká tak, že magma chladne pomalu hluboko pod zemským povrchem, díky čemuž se stihnou vytvořit větší minerální zrna. Na první pohled si ho člověk snadno splete se žulou, protože vypadají hodně podobně. Rozdíl je hlavně ve složení. Granodiorit obsahuje méně křemene než žula a naopak víc tmavších minerálů, jako je biotit nebo amfibol. Díky tomu má často o něco tmavší a „živější“ strukturu.
A k čemu se vlastně používá?
Právě díky své pevnosti a odolnosti má granodiorit široké využití ve stavebnictví. Používá se jako stavební kámen, na obklady, dlažby, obrubníky nebo jako štípaný kámen do základů staveb. V minulosti byl hodně ceněný i pro mostní konstrukce nebo masivní stavby, kde bylo potřeba, aby materiál vydržel desítky až stovky let bez výrazného opotřebení.
V případě Hříměždic hrál granodiorit hlavně roli suroviny pro těžbu, která tu formovala celý prostor lomu tak, jak ho dnes známe. To, co dnes vypadá jako přírodní koupaliště s azurovou vodou, je ve skutečnosti bývalý pracovní prostor, kde se dlouhá léta těžil velmi pevný a kvalitní kámen.
A možná právě to je na tom nejzajímavější. Místo, které dnes lidé využívají na koupání a odpočinek, má za sebou čistě technickou a průmyslovou minulost, která by tuhle dnešní podobu na první pohled vůbec nenapověděla.
Co naleznete v okolí Lomu Hříměždice „Kujalův lom”
Když už se člověk vydá k Lomu Hříměždice, byla by škoda zůstat jen u vody a skoků. Tenhle kout Středočeského kraje má v okolí víc míst, která stojí za zastavení a klidně z toho může být celý výlet na den nebo i víkend.
Jen kousek od lomu se nachází městečko Sedlčany (18 minut autem od lomu, cca 17,6 km), které funguje jako takový přirozený bod celé oblasti. Najdete tu základní zázemí, kavárny a taky výchozí bod pro další výlety do okolní krajiny.
Pokud máte rádi výhledy a trochu tajemna, určitě stojí za to vyrazit k vyhlídce Solenická podkova ↗ zde (25 minut autem od lomu, cca 21,4 km). Ten pohled na meandr Vltavy je přesně ten typ místa, kde člověk na chvíli prostě zmlkne a jen se dívá. Příroda tady ukazuje, jak si umí hrát s krajinou.
Milovníci přírody si přijdou na své i v národní přírodní rezervaci Drbákov - Albertovy skály ↗ zde (27 minut autem od lomu, cca 20,6 km). Jde o skalnaté úseky nad Vltavou, kde se střídají lesy, prudké srázy a krásné výhledy na vodní hladinu. Je to spíš klidná turistika než nějaká náročná túra, ale o to víc to má atmosféru.
Z historických míst v okolí určitě stojí za zmínku zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou (13 minut autem od lomu, cca 10,1 km). Zbytky hradu jsou sice menší, ale díky poloze nad řekou mají svoje kouzlo a krásný výhled do údolí Vltavy.
Kousek dál už se dostáváme k větším a známějším místům. Třeba zámek Orlík nad Vltavou ↗ zde (39 minut autem od lomu, cca 47,5 km), který patří mezi nejhezčí zámky u vody u nás. A když se člověk podívá z jeho okolí na přehradu, je to úplně jiný pohled na krajinu.
Nedaleko se nachází i hrad Zvíkov ↗ zde (46 minut autem od lomu, cca 63,3 km), který stojí na soutoku Vltavy a Otavy. To už je sice o něco větší zajížďka, ale pokud máte čas, rozhodně se vyplatí.
Celá tahle oblast kolem Hříměždic je vlastně krásná v tom, že si člověk může vybrat přesně podle nálady. Buď jen rychlé koupání v lomu, nebo kombinace přírody, vyhlídek a historie. A právě to z ní dělá místo, kam se dá vracet a pokaždé objevit něco nového.
Filmová historie lomu Hříměždice
Lom Hříměždice nebo také Kujalův lom není jen oblíbené letní koupaliště nebo místo extrémních skoků. Tenhle prostor si totiž našel cestu i do filmového světa a reklam, i když si toho spousta lidí při návštěvě ani nevšimne. Díky svému vzhledu, vysokým skalám a azurové vodě se lom často používá jako kulisa pro scénky u vody, dramatické momenty nebo letní atmosféru, která se v klasickém prostředí jen těžko hledá.
Mezi nejznámější české filmy, kde se lom objevil, patří například:
Film Cesta peklem (1995, ↗ ČSFD), kde se lom objevuje. Dále se lom objevil ve filmu Výchova dívek v Čechách (1997, ↗ ČSFD). A nesmíme zapomenout ani na film 2Bobule (2009, ↗ ČSFD).
Kromě filmů se místo objevilo i v dalších televizních projektech a reklamách. Není to ale tak, že by lom měl „jednu slavnou filmovou roli“, spíš se objevuje opakovaně jako vizuálně zajímavá lokace, kterou filmaři využívají podle potřeby scénáře. Zajímavé je, že ve filmu se lom často tváří jako klidná přírodní laguna nebo odlehlé místo v přírodě, ale ve skutečnosti jde o bývalý kamenolom, který má za sebou těžbu, armádní výcvik i dnešní rekreační využití. A možná právě to je důvod, proč ho filmaři tolik využívají. Má v sobě kontrast, který na plátně funguje. Klid, hloubku a zároveň trochu drsnosti pod povrchem.
High Jump
Pokud se o Lom Hříměždice zajímáte trochu víc, pravděpodobně jste už narazili i na pojem High Jump. A upřímně, tohle je přesně ten moment, kdy se z klidného koupání v lomu stává úplně jiný svět.
High Jump je legendární extrémní akce ve skocích do vody, která se v Kujalově lomu pořádá pravidelně v létě, většinou na přelomu července a srpna. Nejčastěji jde o víkendový program plný soutěží ve skocích z velkých výšek, hudby a velkého množství lidí, kteří sem přijíždějí z celé republiky i ze zahraničí.
Skoky do vody tu nejsou žádné „z mola u rybníka“. Závodníci skáčou z výšek až kolem 20 až 25 metrů, což už je hranice, kde se voda mění spíš v beton, pokud člověk netrefí ideální dopad. I proto je tahle akce respektovaná i v zahraničí a účastní se jí špičkoví cliff diveři.
Během let se tu objevila řada známých sportovců z extrémních skoků do vody. High Jump si získal jméno hlavně díky tomu, že kombinuje sport, show a atmosféru, která je někde mezi festivalem a adrenalinovou soutěží.
Jedno jméno, které se s akcí často zmiňuje, je například Peter Roseney, švýcarský skokan, který se tu stal legendou díky svému věku i stylu skákání a pravidelným účastem, kdy dokázal překvapovat i o generace mladší závodníky.
Na druhou stranu, a je fér to zmínit, High Jump má i svou stinnou stránku. V historii akce už došlo k několika tragickým událostem mimo samotnou soutěž, kdy po skončení programu a v noci v areálu došlo k utonutí návštěvníků. Ve všech známých případech hrála roli kombinace alkoholu, přecenění sil a nočního koupání v lomu.
I proto se dnes na místě víc řeší bezpečnostní opatření a pořadatelé dlouhodobě upozorňují na to, že lom není klasické koupaliště, ale stále přírodní a hluboký prostor s proměnlivými podmínkami.
High Jump tak zůstává přesně tím, čím je od začátku. Fascinující akce, která přitahuje tisíce lidí, ale zároveň místo, kde je potřeba mít respekt k vodě i vlastním možnostem.
Co říkáte? Byly jste tu nebo se chystáte?
No a závěrem… o Lomu Hříměždice se vlastně nedá říct úplně málo, ale ani nekonečně moc. Je to místo, které má za sebou bývalou těžbu, filmovou historii i úplně jinou tvář během letní akce High Jump, kdy se z klidného lomu stává centrum extrémních skoků a velkého množství lidí.
A pak je tu ta druhá stránka. V létě si sem lidé přijedou prostě jen zaplavat, zchladit se nebo si užít den u vody. Jenže je dobré nezapomínat, že tohle není klasické koupaliště, ale bývalý lom. A ten umí být zrádný, hluboký a nevyzpytatelný.
Proto je vždycky na místě opatrnost. Ať už přijedete sami, s přáteli nebo s rodinou, hlídejte děti, dávejte pozor na sebe i ostatní a nepodceňujte vodu ani prostředí. Někdy stačí malá chyba a situace se může rychle změnit. Je vždycky lepší si věci užít v klidu a bezpečně, než pak řešit nepříjemnosti, které už nejdou vzít zpět. Každopádně i přes všechna tahle upozornění je to místo, které rozhodně stojí za návštěvu. Má atmosféru, kterou jinde jen tak nenajdete, a člověk si ho buď zamiluje, nebo ho už znovu nevyhledá, nic mezi tím.
Já osobně jsem na High Jumpu zatím nikdy nebyl, ale třeba se to někdy změní a konečně ho zažiju na vlastní oči.
Přeji vám příjemný den a třeba se v létě všichni potkáme u vody, ať už právě tady nebo někde úplně jinde, kde to bude stát za to.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
TECHNOLOGICKÉ OKÉNKO:
Komentáře
Okomentovat