Chorvatsko jinak než jen z lehátka

Milí mí čtenáři, nedávno jsem psal o pevnosti Klis kousek od Splitu. Určitě vám nabídnu i další zajímavá místa, která jsem navštívil, a právě proto jsem se rozhodl napsat něco blíže o Chorvatsku jako takovém. Když tu totiž budu sdílet své zážitky, které jsem prožil nebo teprve prožiju, přijde mi fajn vám tuhle zemi trochu víc přiblížit. Co říkáte?

Nevím, jestli zbožňujete Chorvatsko tak jako já, ale mně stačily dvě dovolené a tuhle zemi jsem si jednoduše zamiloval. Chorvatsko má samozřejmě i velmi zajímavou historii, ale v tomto článku se na něj podíváme hlavně z pohledu turistiky a horských výšlapů. Nebude to o válení na lehátku u moře. Bude to o aktivní dovolené, o cestách, výhledech a místech, která si člověk musí trochu zasloužit.

Tak se pohodlně usaďte a jdeme na to!

Poznejte Chorvatsko jinak než od moře

Chorvatsko je podle mě naprosto úžasná země. Sice jsem zatím navštívil jen pár míst, ale už i to mi stačilo k tomu, abych pochopil, jak krásná a rozmanitá tahle země je. Protože jsem do Chorvatska neletěl, ale obě dovolené absolvoval po zemi, měl jsem možnost tu změnu vnímat mnohem víc. Poprvé jsem jel vlakem z Česka přes Slovensko a Maďarsko až do Chorvatska, podruhé autobusem prakticky stejnou trasu. A právě při té cestě jsem si uvědomil jednu zajímavou věc. Na začátku vám Chorvatsko může připadat skoro jako domov. Krajina je podobná té naší, kolem jsou pole, lesy a běžná města. Jenže to je tím, že první část Chorvatska leží v mírném kontinentálním pásmu, které je hodně podobné tomu našemu. Střídají se tu čtyři roční období a klima se nijak výrazně neliší od toho, na které jsme zvyklí.

Pak ale přijde chvíle, která mě pokaždé fascinovala. Vjedete do dlouhého tunelu, a když z něj vyjedete, máte pocit, jako byste se během pár minut ocitli v úplně jiné zemi. Najednou kolem sebe vidíte skály, suchou krajinu, jinou vegetaci a ve vzduchu cítíte úplně jiné klima. Ocitali jste se totiž v oblasti chorvatského pobřeží a ostrovů, kde převládá středomořské klima. Léto je tu horké a suché, zimy bývají naopak mírné a deštivější. Je to přesně ten typ počasí, který si většina lidí s Chorvatskem spojuje. A i když Jadran bývá v létě velmi teplý a vzduch někdy působí skoro tropicky, skutečné tropické pásmo v Evropě nenajdete. A aby toho nebylo málo, Chorvatsko má ještě třetí klimatickou oblast, horské pásmo. Ve vyšších polohách, například v pohořích Velebit nebo Gorski Kotar, bývá klima mnohem drsnější. Léta jsou kratší a chladnější, zatímco v zimě tu napadne spousta sněhu. Když si uvědomíte, že během jediného dne můžete projet krajinou podobnou Česku, pak středomořským pobřežím a nakonec skončit v horách, kde v zimě leží sníh, je to vlastně docela neuvěřitelné. 

A právě proto mi Chorvatsko přijde tak zajímavé. Není to jen země moře a pláží, ale místo, které je samo o sobě neuvěřitelně pestré a rozmanité.

Historie v kostce

Chorvatsko je vážně zajímavá země. Mladší lidé možná ani neví, a já sám jsem to osobně nezažil, ale Chorvatsko bývalo součástí většího státu. Jmenoval se Jugoslávie. Přesněji se bavíme o poválečném období, tedy o Socialistické federativní republice Jugoslávie (SFRJ), která existovala v letech 1945 až 1992. Rozloha této země byla přibližně 255 804 km², což je pro představu zhruba 4,5x více než dnešní Chorvatsko nebo asi 3x více než dnešní Česko. Obyvatel měla přibližně 23,5 milionu a hlavním městem byl Bělehrad (dnes hlavní město Srbska). Úředními jazyky byly srbochorvatština, slovinština a makedonština. Jugoslávie byla federací složenou z šesti republik a fungovala jako komunistický stát pod vedením strany Svaz komunistů Jugoslávie. V jejím čele stál Josip Broz Tito. Ale pozor, nebyla to klasická satelitní země Sovětského svazu jako tehdejší Československo nebo Polsko. Už v roce 1948 se Tito dostal do konfliktu se Stalinem a Jugoslávie byla vyloučena z Infobyra (organizace komunistických stran). Tím se vydala vlastní cestou.

Jugoslávie byla dokonce jedním ze zakladatelů Hnutí nezúčastněných zemí, takže nepatřila ani do východního, ani do západního bloku (SSSR vs. USA). Pro běžné lidi to znamenalo i větší otevřenost. Jugoslávci mohli cestovat na Západ mnohem volněji než obyvatelé jiných socialistických zemí a zároveň k nim jezdili turisté ze Západu. Právě díky tomu měl cestovní ruch v Jugoslávii mnohem silnější postavení než v jiných zemích východního bloku. I lidé z Československa mohli do Jugoslávie cestovat, i když často za určitých podmínek nebo s povolením. nebyla to tedy tak uzavřená země jako „klasická železná opona”. Každopádně tohle je jen velmi stručný výřez z historie. Dalo by se o tom napsat mnohem víc, ale to si případně necháme na jindy.

Dnešní Chorvatsko

Dnešní Chorvatsko je menší než bývalo v době, kdy bylo součástí Jugoslávie. Ale to je vlastně přirozené, protože i Česko bylo v minulosti větší, například v období Československa nebo Rakouska-Uherska. Současná rozloha Chorvatska činí přibližně 56 594 km², což se týká pouze pevniny. K tomu ale můžeme připočítat i mořskou plochu, která je zhruba 31 000 km². Fascinující že?

Počet obyvatel se aktuálně pohybuje kolo 3,8 milionu a dlouhodobě má klesající trend.Úředním jazykem je chorvatština, přičemž například na Istrii je vedle ní úředně uznávaná i italština. Chorvatsko se nachází ve stejném časovém pásmu jako Česká republika. A teď už se konečně přesuneme k tomu nejzajímavějšímu, k přírodě, turistice a národním parkům.

Chorvatsko nabízí neuvěřitelné přírodní bohatství a hned několik národních parků, které stojí za zmínku:

• Plitvická jezera - nejznámější park, který je zapsaný na seznamu UNESCO
• Krka - vodopády, kde se dříve dalo koupat, dnes už je koupání výrazně omezené
• Kornati - labyrint ostrovů, útesů a mořských scenérií
• Brijuni - souostroví, kde měl svou rezidenci maršál Tito
• Paklenica - ráj pro horolezce v pohoří Velebit
• Risnjak - horský masiv v oblasti Gorského kotaru
• Mljet - zelený ostrov na jihu Dubrovníku
• Severní Velebit - nejmladší národní park s nádhernými výhledy na moře

Chorvatsko se zároveň dělí jak administrativně, tak geograficky na několik částí. Mezi nejznámější patří Istrie (severní poloostrov), Dalmácie (pobřeží od Zadaru až po Dubrovník), Kvarnerský záliv (oblast kolem Rijeky a ostrovů Krk, Dres a Lošinj), Vnitrozemské Chorvatsko (Záhřeb a okolí) a Slavonie (zemědělská východní část země). 

A nesmíme zapomenout, že hlavním městem Chorvatska je Záhřeb. Ještě jedna zajímavost, Chorvatskem protéká i řeka Dunaj, která je jednou z největších a nejvýznamnějších evropských řek. Její celková délka je přibližně 2 850 km a na chorvatském území teče asi 137 km. Na Dunaji leží například historické město Vukovar, které je důležitým symbolem novodobé chorvatské historie. Další významnou řekou je Sáva, která je zároveň nejdelší řekou na území Chorvatska. Je považována za národní řeku, protéká i hlavním městem Záhřebem. Její celková délka je přibližně 945 km, z toho asi 562 km teče přímo Chorvatskem.

Jak říkám, je to nádherná země a upřímně fascinující v tom, kolik rozmanitosti na tak malém území dokáže nabídnout.

Turistika

Konečně vám přiblížím více detailů z turistiky v Chorvatsku. Tohle je totiž část, která mě na celé zemi baví možná úplně nejvíc, protože Chorvatsko není jen o moři, ale hlavně o cestách, výšlapech a výhledech, které si člověk musí trochu zasloužit.

Turistické značení

Turistické značení v Chorvatsku je na první pohled jednoduché, ale má svá specifika, která je dobré znát.

V horách a národních parcích se používá klasický evropský systém značení, tedy barevné turistické značky, nejčastěji červená, bílá a modrá. Ty vás vedou po značených trasách, které jsou většinou dobře udržované a přehledné.

Velmi typickým a pro Chorvatsko specifickým prvkem je takzvané „oko”, tedy červená tečka obklopená bílým kruhem, která značí hlavní nebo důležité turistické trasy. Často ji můžete vidět na skalách, stromech nebo kamenných zádech a slouží jako jasný orientační bod v terénu.

Velmi důležité ale je, v Chorvatsku se v národních parcích a chráněných oblastech nesmí chodit mimo značené cesty. Kontroly tam nejsou sice na každém kroku, ale pravidla jsou poměrně přísná a respektují se. ↗ npkrka.hr

V horách, například ve Velebitu nebo Paklenici, je značení často doplněné i směrovkami, mapami a horskými značkami. Trasy mohou být kamenité, méně přehledné a někdy i fyzicky náročné, takže je dobré se nespoléhat jen na telefon.

Obecně platí jednoduché pravidlo:

→  když se držíš značek, jsi v pohodě

→  když z nich sejdeš, rychle poznáš, že to nebyl dobrý nápad

Platby v národních rezervacích a parcích

Vstup do národních parků v Chorvatsku je ve většině případů zpoplatněný a ceny se liší podle sezóny. 

Nejznámější parky jako Plitvická jezera nebo Krka mají vyšší vstupné, zejména v hlavní letní sezóně. V méně frekventovaných parcích bývá vstup levnější nebo cenově dostupnější.

Platba probíhá jednoduše:

→  na pokladnách u vstupu

→  on-line přes oficiální weby parků

→  nebo přes autorizované vstupní body

V některých parcích je potřeba si rezervovat čas vstupu, hlavně v létě, kdy je o místa velký zájem. 

Důležité je také počítat s tím, že v ceně vstupu bývá často zahrnutý i pohyb po vybraných trasách nebo lodní doprava (například v případě Krky nebo Kornatů).

Pravidla v turistice v Chorvatsku

Tady je část, kterou je fakt dobré nepodcenit, protože Chorvatsko má v ochraně přírody poměrně jasná pravidla.

🏕️ Stanování a nocování

• Divoké stanování v přírodě je v Chorvatsku zakázané
• platí pro lesy, pláže i volnou krajinu
• povoleno je pouze v oficiálních kempech nebo vyhrazených místech

🚐 Přespávání v autě

• nocování mimo kempy (v autě, dodávce nebo karavanu) je také obecně zakázané
• v praxi se to někdy toleruje mimo turistické oblasti, ale riziko pokuty tu je stále přítomné

🔥 Oheň a vaření v přírodě

• rozdělávání ohně mimo vyhrazená místa je zakázané
• v létě je to obzvlášť přísně hlídané kvůli vysokému riziku požárů
• doporučuje se používat jen plynové vařiče v kempech nebo povolených zónách

🌿 Chování v národních parcích

• pohyb pouze po značených stezkách
• zákaz sběru rostlin a poškozování přírody
• zákaz rušení zvířat
• zákaz létání dronů bez povolení (například v Krce)

A i když to může znít dost přísně, realita je, že když člověk respektuje pravidla, Chorvatsko je jedna z nejkrásnějších zemí pro turistiku v Evropě.

A upřímně... právě ta kombinace hor, moře, skal a výhledů dělá z každého výšlapu něco, na co se nezapomíná.

Přiložil jsem vám i mapu Chorvatska pro lepší představu. Ne každý si totiž dokáže hned živě vybavit, jak celá země vypadá a jak je rozdělená.

Filmy a seriály v Chorvatsku, filmová turistika

Na závěr bych se rád podíval ještě na jednu zajímavou věc, která Chorvatsko v posledních letech hodně zviditelnila. A to je filmová a seriálová turistika. Možná to tak na první pohled nevypadá, ale Chorvatsko se objevilo v celé řadě známých filmů a seriálů. Díky své přírodě, skalám, historickým městům a moři se totiž často stává ideální kulisou pro natáčení.

Jedné z nejznámějších případů jsou bezesporu filmy o Vinnetouovi.

🎬 Vinnetou (1962 - 1968)

Tyto legendární westerny byly natáčeny především v oblasti národního parku Paklenica, Plitvických jezer a také v oblasti Zadaru a řeky Zrmanja. Právě kaňony, skály a řeky daly těmto filmům jejich typickou atmosféru „Divokého západu”, i když se natáčely úplně jinde.

Dalším velkým fenoménem moderní doby je seriál:

🎬 Hra o trůny (Game of Thrones, 2011 - 2019)

Chorvatsko zde sehrálo obrovskou roli, hlavně město Dubrovník, které se proměnilo v legendární Královo přístaviště (King’s Landing). 

Další lokace:

• Split - Diokleciánův palác (Daenerys a Meereen)
• Klis Fortess (pevnost Klis) - take Meereen a okolí → Mrkněte na můj článek Pevnost Klis
• Šibenik (město Braavos)

Chorvatsko ale není jen o těchto dvou ikonách.

🎬 Robin Hood (2018)

Natáčení probíhalo například v oblasti Zadaru a okolních historických lokalit.

🎬 Mamma Mia! Here We Go Again (2018)

Některé scény byly natáčeny na chorvatských ostrovech v Jaderském moři, které zastoupily řecké prostředí.

🎬 Star Wars: The Last Jedi (2017)

Krátké scény byly natáčeny v oblasti Dubrovníku, který se zde proměnil ve futuristické město Canto Bight.

České a slovenské produkce:

🎬 Šťastný nový rok 2: Dobro došli (2021)

Slovensko-český film, který se odehrává v Chorvatsku a točil se mimo jiné ve městě Rovinj. Jde o komedii kolem svatby u moře, kde se všechno samozřejmě postupně komplikuje.

🎬 TV Nova - kriminální seriál „Policie Hvar” (2023)

Krimi seriál odehrávající se na fiktivním chorvatském ostrově, kde čeští a slovenští policisté řeší případy mezi turisty. Natáčelo se například na ostrově Hvar.

🎬 TV Prima - „Na vlnách Jadranu” (2023)

Kriminální minisérie zasazená do popředí chorvatského pobřeží, opět s českými postavami v roli vyšetřovatelů. 

A právě tohle je na Chorvatsku fascinující. Často stojíme na místě, které znáte z filmu nebo seriálu, aniž byste si na první pohled uvědomili. A přesně i tohle dává turistice v Chorvatsku úplně jiný rozměr, není to jen o přírodě, ale i o příbězích, které jste možná už někdy viděli na obrazovce.

Závěrem

V tomto povídání, nebo spíš článku, jsme se podívali téměř na všechno, od mých osobních pocitů, přes trochu zeměpisu a historie, až po současnost a turistiku v kostce.

Pokryli jsme toho opravdu hodně, ale pokud by vás Chorvatsko zajímalo ještě více do hloubky, můžete se podívat na Instagram profily těchto tvůrců:

↗ Misha 👩‍🦰• Tvůj kousek Jadranu🐬 (@zivotumore)

↗ LiškyHR (@liskyhr) 

↗ So_foxyFox (@so_foxyfox)

Věřím, že tam najdete spoustu zajímavých informací. Dejte jim určitě sledování, ať jejich tvorba může růst a my tak všichni dostáváme další přísun nových a zajímavých informací o Chorvatsku.

Každopádně doufám, že se vám můj článek líbil. Pokud ano, uložte si můj blog do záložek, ať na mě nezapomenete, a klidně ho sdílejte dál, jen prosím s citem, ať to není zbytečný spam.

Přeji vám krásný den.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

👉 Pevnost Klis: Tvrđava Klis - Hrvatska

👉 Peklo (Národní přírodní památka)

👉 Výšlap na Sněžku

👉 Šumava: Čertovo a Černé jezero

👉 Osser (1 293 m.n.m.)

👉 Vše na jednom místě