Silvestr a Nový rok
Trochu mě dnes napadlo připravit pro vás, vedle mé série o vánočních tradicích a zvyklostech, i malé povídání o zvycích kolem Silvestru a Nového roku. Protože Vánoce sice pomalu dohasínají, ale konec roku si s sebou nese úplně jinou energii. Je to čas loučení, bilancování, přípitků, přání a tichých slibů, které si často dáváme hlavně sami sobě. A jak už to tak bývá, tradice se netočí jen kolem Vánoc. Patří k nim i silvestrovské oslavy, novoroční rituály a drobnosti, které se možná rok od roku mění, ale jejich smysl zůstává stejný.
Tak se pohodlně usaďte, možná si nalejte skleničku a pojďme se společně podívat na to, jak se loučíme se starým rokem a vítáme ten nový. 🥂✨
A nezpomeňte si přečíst i moje Novoroční přání od srdce pro vás, moje věrné čtenáře.
Silvestr u nás v Česku
U nás v České republice se Silvestr tradičně nese ve znamení setkávání. Scházíme se s rodinou, přáteli, pořádáme menší či větší večírky a přesně o půlnoci si připíjíme na zdraví, nejčastěji skleničkou šampaňského. Je to ten okamžik, kdy se loučíme se starým rokem a s nadějí vítáme ten nový. K silvestrovským oslavám dlouhá léta patřily také ohňostroje a petardy. Dnes se ale tahle tradice postupně vytrácí, hlavně z ohleduplnosti ke zvířátkům, jak domácím, tak volně žijícím. A upřímně, za mě je to krok správným směrem. Navíc v některých městech už platí různá omezení nebo úplné zákazy, takže je vždy dobré se předem informovat a mít to na paměti. Se Silvestrem i Novým rokem se pojí také půlnoční přání. Mnoho lidí si o půlnoci něco přeje, často potichu, jen sami pro sebe. Někdo si své přání zapíše na papírek a symbolicky ho spálí, aby se mohlo splnit. A možná jste už slyšeli i o novoročenkách, tradici, kdy si rodiny, jednotlivci, ale i firmy posílají před Novým rokem nebo hned po něm blahopřání a přání pro štěstí a zdraví do nadcházejícího roku.
Nový rok, státní svátek i den plný symboliky
První leden je u nás státním svátkem a pojí se s ním celá řada zvyků a pověr, které mají ovlivnit, jaký ten nový rok vlastně bude. Velkou roli hraje jídlo pro štěstí. Typickým novoročním pokrmem je čočka, symbol hojnosti a peněz, protože připomíná drobné mince. Často se podává spolu s vepřovým masem, jelikož prase je považováno za symbol štěstí a prosperity. Oblíbená je pečeně, ovar s křenem a jablky nebo různé varianty čočky na kyselo. Naopak existují i zakázané suroviny. Neměla by se jíst drůbež, aby nám štěstí „neuletělo“, ani zajíc nebo králík, aby nám štěstí neuteklo pryč.
Pověry, pranostiky a klidný začátek roku
K Novému roku se váže známá pranostika: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“. V Česku je velmi oblíbená a mnoho lidí se jí alespoň symbolicky snaží řídit. Prvního ledna se snažíme být v pohodě, veselí, pracovití, ale ne přetížení, a hlavně se vyhýbat hádkám a negativní náladě. Jednou z nejznámějších pověr je také zákaz praní a věšení prádla. Podle tradice by to mohlo přinést smůlu nebo dokonce nemoc či úmrtí v rodině. A tak se tenhle den bere spíš jako čas klidu a odpočinku. Mnoho lidí dodržuje právě novoroční odpočinek, kdy se neprovádějí žádné těžké práce. Jiní naopak vyrážejí na novoroční vycházky a výlety, do přírody, na místní kopce, rozhledny nebo jen krátkou procházku, aby do nového roku vstoupili aktivně a s čistou hlavou.
Silvestrovské estrády a známé televizní programy
Když se řekne Silvestr, určitě si spousta z nás vybaví i televizní estrády a speciální pořady, které byly kdysi součástí silvestrovské noci. U nás v Česku má Silvestr hlubokou historii, která sahá až do 50. let, kdy bylo večerní vysílání s bujarým programem na konci roku opravdu výjimečnou událostí. Za dob socialismu byly tyhle estrády jednou z hlavních forem zábavy pro diváky, kteří jinou televizi vlastně neměli. Vzpomínám si z vyprávění, jak se hrály divadelní scénky s herci jako Oldřich Kaiser a Jiří Lábus, nebo Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák, spolu s dobrou dávkou hudby a humorných vložek, které skutečně bavily celé rodiny. Byly tam baviči a iluzionisté, kteří dokázali vnést ten správný vánočně-silvestrovský kouzelný moment, možná si vzpomínáme třeba na známý televizní pořad „Možná přijde i kouzelník“, kde právě jste mohli narazit na Kaisera, Lábuse či Korna. Byl to víceméně hudebně zábavný televizní pořad. K estrádám samozřejmě patřila i hudba, tradiční houslové, popové i improvizační kousky, vystoupení zpěváků a orchestrů, které se střídaly se scénkami. A i když dnešní televizní nabídka není tak jednotná jako dřív, stále tu najdeme speciální silvestrovské programy: na ČT třeba Silvestrovské nostalgické pořady s Vladimírem Menšíkem nebo tematické dokumenty o historii Silvestra, které zavzpomínají na ty „staré dobré časy“, kdy byl televizní Silvestr opravdovou událostí. V současné době se klasické estrády s velkolepými scénkami, hudbou a hosty moc nevrací, spíš se mísí archivní záběry, speciály moderních pořadů nebo tematické bloky pořadů večer a v noci. Na Nově se třeba vysílá silvestrovské speciální zábavné vydání pořadu Možné je všechno!, které kombinuje soutěže, hosty a lehce odlehčený silvestrovský program.
A dnes? Dnes už to není Silvestr z Václaváku jako kdysi, ale každý si může vybrat:
- někdo si udělá program doma s rodinou a pustí Netflix, Disney+ nebo HBO MAX,
- jiní koukají na speciální pořady veřejnoprávní televize,
- někteří dávají přednost známým filmům a pohádkám či dokumentům podle chuti.
Takže i když se formát zábavy mění, duch silvestrovských televizních estrád stále někde žije, buď v podobě vzpomínek, archivních klipů nebo modernějších pořadů, které se snaží zachovat tu slavnostní atmosféru konce roku.
Závěrem
A na úplný závěr bych vám všem chtěl popřát krásný šťastný Nový rok 2026! 🎉🥂 Ať je plný radosti, zdraví, lásky a splněných přání a ať si ty oslavy užijete bez zbytečných starostí a s úsměvem. Buďte na sebe hodní, mějte se rádi a važte si těch krásných okamžiků s rodinou, přáteli i sami se sebou.
A teď ještě taková malá zajímavost, proč se tomu vlastně říká „Silvestr“?
V Česku (a třeba i v Německu, Rakousku nebo Polsku) se poslední den v roce, tedy 31. prosince, nazývá Silvestr podle jména svatého papeže Silvestra I., který žil ve 4. století a zemřel právě 31. prosince roku 335. Jeho svátek v křesťanském kalendáři připadá na tenhle den, a když se v 16. století ustálil gregoriánský kalendář a novoroční oslavy se začaly slavit právě na přelomu roku, název svátku se časem přenesl i na celou tu slavnostní noc mezi starým a novým rokem. Takže když říkáme „Silvestr“, nepřemýšlíme jen o ohňostrojích, přípitcích a večírkách, vlastně si tak trochu připomínáme jméno člověka, který tuhle noc má ve svém jmeninovém kalendáři.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Ilustrace vytvořena pomocí umělé inteligence ChatGPT.
