Pranostiky, lidová moudrost na celý rok
Napadlo mě proto podívat se na lidové pranostiky. Na krátké věty, které si naši předkové předávali z generace na generaci a podle nichž se řídili počasím, přírodou i každodenním životem. Dohlédával jsem různé zdroje a vybral jsem ty nejznámější pranostiky, které dodnes kolují mezi lidmi.
V tomto příspěvku je nejprve vypíšu podle jednotlivých dnů a svátků, a následně je rozdělím měsíc po měsíci, aby bylo krásně vidět, jak se celý rok dá číst očima staré lidové moudrosti. Pranostiky jsou totiž tichým, ale krásným pozůstatkem našich předků a možná nás i dnes dokážou přimět víc vnímat přírodu kolem sebe.
Pranostiky obsahují archaická slova a knižní termíny, proto na konci příspěvku najdete vysvětlivky k těmto výrazům.
1. leden
- Jak na Nový rok, tak po celý rok.
- Když je na Nový rok hezky, bude tak i o žních.
6. leden (Tři králové)
- Na Tři krále o krok dále.
- Na Tři krále mrzne stále.
- Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
- Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
- Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
Masopust
- Masopust na slunci - pomlázku u kamen.
- Jsou-li v masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
2. únor (Hromnice)
- Na hromnice o hodinu více.
- Na hromnice zimy polovice.
- Hromnice-li jasné, čisté, potrvá déle zima jiště; pakli sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá.
- Na hromnice kalužky, budou jabka i hrušky.
- Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
- Na Hromnice si musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout.
3. únor (sv. Blažej)
- Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
- Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka střapec od biče smočil, čekají dlouhý len.
14. únor (sv. Valentin)
- Na svatého Valentinka sej přísadu do záhonka.
16. únor (sv. Juloiána)
- O svaté Juloiáně připrav vůz a schovej sáně.
22. únor (sv. Petr)
- Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.
23. únor (sv. Polykarp)
- Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa.
24. únor (sv. Matěj)
- Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
- Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
28. únor (sv. Roman)
- Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.
3. březen (sv. Kunhuta)
- Mrzne-li o Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
6. březen (sv. Bedřich)
- Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
7. březen (sv. Tomáš)
- O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
- Zima, kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese.
10. březen
- Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
- Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
12. března (sv. Řehoř)
- Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
- Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
17. březen (sv. Gertruda)
- Mrzne-li na svatou Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
19. březen (sv. Josef)
- Svatý Josef zháší světlo.
- Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
- Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
- Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
25. březen
- Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
- Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
- Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
- Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
- Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
27. březen (sv. Ruprecht)
- Jaké počasí bude na svatého Ruprechta, takové bude i v červenci.
31. březen (sv. Balbína)
- O svaté Balbíně je už po zimě.
2. dubna (sv. Teodor)
- Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.
5. dubna (sv. Fedul)
- Svatý Fedul teple zadul.
23. dubna (sv. Vojtěch)
- Bouřky před Vojtěchem, déšť o žních.
24. dubna (sv. Jiří)
- Jasný Jiří, pěkný podzimek.
- Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
- Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.
- Před Jiřím sucho, po něm mokro.
25. dubna (sv. Marek)
- Brambory sázej na svatého Marka - bude jich plná jamka.
- Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
28. dubna (sv. Vital)
- Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.
1. května (sv. Filip a Jakub)
- Na Filipa a Jakuba, koníček trávy naškubá.
- Před Filipem deštík noční, úrodu vám věští nám roční.
4. května (sv. Florián)
- Je-li na svatého Floriána silný vítr, bude toho roku mnoho ohňů.
12. května (sv. Pakrác, Servác, Bonifác)
- Déšť na Pankráce, Serváce a Bonifáce, prší pak celé léto.
- Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
13. května
- Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
15. května (sv. Žofie)
- Déšť svaté Žofie švestky ubije.
- Svatá Žofie pole často zalije.
26. května (sv. Urban)
- Když na Urbana prší, bude hodně myší.
- Na Urbana se seje len.
- Déšť o letnicích, slunce na Boží léto.
1. červen (sv. Fortunát)
- O svatém Fortunátu má kapka deště cenu dukátu.
- Pěkné počasí toho dne slibuje úrodný rok.
6. červen (sv. Norbert)
- Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
- O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
8. červen (sv. Medard)
- Medardova kápě - čtyřicet dní kape.
- Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.
11. červen (sv. Barnabáš)
- O svatém Barnabáši bouřky často straší.
- Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
- Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.
12. červen (sv. Antonie)
- Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.
13. červen (sv. Antonín)
- Na svatého Antonína broušení kos započíná.
15. červen (sv. Vít)
- Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
- Svatý Vít mění čas.
- Déšť na Víta - špatný budou žita.
23. červen (sv. Agripina)
- Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.
24. červen (sv. Jan)
- Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
- Do Jana Křtitele nechval ječmene.
- Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
- Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
- Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
27. červen (sv. Ladislav)
- Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
- Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.
29. červen (sv. Petra a Pavla)
- O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
- Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.
- Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.
2. července (sv. Marie)
- Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
- Prší-li na Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.
4. červenec (sv. Prokop)
- Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.
8. červenec (cv. Kilián)
- Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.
13. červenec (sv. Markyta)
- Svatá Markyta hodila srp do žita.
- Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.
18. července (sv. Kamil)
- O svatém Kamilu slunce má největší sílu.
19. červenec (sv. Vincenc)
- Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.
25. červenec (sv. Jakub)
- Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
- Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
- Co do svatého Jakuba (vína) odkvěte, do Havla uzraje.
- Pěkný den před svatým Jakubem slibuje dobré žně.
- Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou vánoce.
26. červenec (sv. Anna)
- Svatá Anna, chladna z rána.
4. srpen (sv. Dominik)
- Na Dominika parna - mrva marná.
10. srpen (sv. Vavřinec)
- Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost.
- Do svatého Vavřince nechval pšenice.
- Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
- Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
15. srpen (Nanebevzetí panny Marie)
- Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
18. srpen (sv. Helena)
- Přinese-li déšť Helena, bývá otava dlouho zelená.
23. srpen (sv. Filip)
- Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
24. srpen (sv. Bartoloměj)
- Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
- Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
- Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
- Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
29. srpen (sv. Jan Křtitel)
- Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
- Na svatého Jana štěstí mají se ožínati bramborové nati.
2. září
- Na Štěpána krále je léta namále.
12. září (sv. Marie)
- Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
- Na panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
- Nepřší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
21. září (sv. Matouš)
- Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
- Jaké počasí zařídí Matouš, takové trvá čtyři neděle.
- Po svatým Matouši čepice na uši.
26. září (sv. Cyprián)
- Na svatého Cypriána chladno bývá často z rána.
28. září (sv. Václav)
- Přijde Václav - kamna připrav.
- Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
- Je-li bouřka na Václava dlouho teplo zvěstovává.
- Na svatého Václava bývá bláta záplava.
29. září (sv. Michal)
- Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
- Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
- Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
30. září (sv. Jeroným)
- Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
1. říjen (sv. Ramigius)
- Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
4. říjen (sv. František)
- Svatý František zahání lidi do chýšek.
15. října (sv. Tereza)
- Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
16. říjen (sv. Havel)
- Jaký den svatý Havel ukazuje, taková zima se objevuje.
- Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
- Suchý Havel oznamuje suché léto.
28. říjen (sv. Šimon a Juda)
- Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
- Na Šimona, Judy kočka leze z půdy.
11. listopad (sv. Martin)
- Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
- Martin-li se mlhami odívá, mírná zima obyčejně bývá.
- Na svatého Martina kouřová se z komína.
- O Martině houser po ledě chodí, o Vánocích husy blátem vodí.
16. listopad (sv. Otomar)
- Na svatého Otomara neuvidíš již komára.
17. listopad (sv. Alžběta)
- Svatá Alžběta se sněhem přilétá.
21. listopad
- Když je Obětování Panny Marie noc jasná, krutá zima se v lednu chystá.
22. listopadu (sv. Cecilie)
- Svatá Cecílie sněhem pole pokryje.
23. listopad (sv. Klement)
- Svatý Klement zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.
25. listopad (sv. Kateřina)
- Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
- Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
- Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
- Svatá Kateřina přichází bíle oděna.
4. prosince (sv. Barbora)
- Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do vánoc.
- Na svatou Barboru saně do dvoru.
- Po svaté Baruši střez nosu i uši!
- Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
- Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka.
6. prosinec (sv. Mikuláš)
- Svatý Mikuláš splachuje břehu (pršívá).
- O svatém Mikuláši snížek často práší.
- Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
- Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.
13. prosinec (sv. Lucie)
- Svatá Lucie noci upije ale dne nepřidá.
- Jaké jsou dni od svaté Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku. (12 dní - 12 měsíců).
- Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.
Vánoce
- Lepší Vánoce třeskuté nežli tekuté.
- Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
- Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
- Tmavé Vánoce - světlé stodoly.
24. prosinec (Adam a Eva)
- Na Adama a Evu čekejte oblevu.
- Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
25. prosinec
- Na Boží narození o bleší převalení.
- Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
- Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
26. prosinec (sv. Štěpán)
- Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
- Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.
28. prosinec
- O Mláďátkách den se omlazuje.
- Je-li na Mláďátka mlha od Lysé Hory, kobzole se neurodí, je-li mlha v úrodných, bude kobzolí dost.
Leden
- Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
- Mokrý leden - prázdné sudy - neurodí se vína.
- Mlhavý leden - mokré jaro.
- Roste den, roste i zima.
- Leden studený, duben zelený.
- Neudrží leden, neudrží ani jeden.
- Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
- V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
- Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
Únor
- Únor bílý, pole sílí.
- Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen.
- Únor netrkne-li rohem, šlehne ocasem.
- Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
- Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
- Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.
- Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
Březen
- Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
- Březnové slunce od nohou studí.
- Březen - za kamna vlezem.
- Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
- Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
- Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
- V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
- Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
- Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
- Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
Duben
- Dubnové počasí nevyslovíš.
- Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
- Duben je napůl březen a napůl květen.
- V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
- Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží.
- Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
- Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
- V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
- Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se neurodí.
- Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý.
- Déšť velikonoční suchou trávu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potravy.
- Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích.
- Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
- Vítr, který od Velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
- Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
- Co duben našetří, to květen spálí.
- Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
- Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.
- Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
- Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.
Květen
- Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
- Co duben našetří, to květen spálí.
- Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček.
- Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
- Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.
- Deštivý květen - žíznivý říjen.
- Na mokrý květen přichází suchý červen.
- Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
Červen
- V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
- Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
- Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
- Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
- Hřímá-li v červnu, zevede se obilí.
- V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
- Červnové večerní hřmění, ryb a raků nadělení.
- Červen stálý, prosinec dokonalý.
Červenec
- Když dne ubývá, horka přibývá.
- Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
- Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
- Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
- Co červenec končí, srpen začíná.
- Jaký červenec, takový leden.
- V červenci déšť a slunečná pohoda, hojná bude v příštím roce úroda.
- Slunce peče, déšť poteče.
- Červenec - úrody blíženec.
- Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
- Červená se červenec, zraje každý pupenec.
- Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
- Když dne ubývá, horka přibývá.
- Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
Srpen
- V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunečko hřeje.
- Srpnový déšť - jako ženský pláč.
- Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
- Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
- Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
- Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
- Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
- Moc hub srpnových, moc vánic sněhových.
- Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
- Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Září
- Září, na léto jde stáří.
- Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
- Jiljí jasný - podzim krásný.
- Na svatého Jiljí jasný den - krásný podzim zvěstuje.
- Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
- Na den Jiljího hromy a blesky - čtyři týdny mokré stezky.
- Svatý Jiljí slunce mírní.
- Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
- V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
- Bouřka v září - sníh v prosinci.
- Co srpen nedopeče, září nedovaří.
- Září - máj podzimu.
- Po teplém září zle se říjen tváří.
- Na podzim lžíce deště a konev bláta.
- Na podzim zatop.
Říjen
- Čím déle v říjnu u nás vlaštovky prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
- Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
- Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
- V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
- Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
- Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
- Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikradne.
- Když v říjnu listí dlouho nepadá, tuhá zima se přikrádá.
- Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
- Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
- Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
- Je-li v říjnu mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima.
- Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
Listopad
- Na začátku listopada, teplo se zimou se hádá.
- Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
- Když začátkem listopadu sněží, pak mívá sníh výšku věží.
- Studený listopad - zelený leden.
- Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
- Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
- Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
- Když se v listopadu na nebi hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí.
- V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
- Jaký listopad, takový březen.
- Studený listopad - zelený leden.
- Jaký bývá v listopadu čas, taký obyčejně v březnu zas.
- Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
- Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
Prosinec
- Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
- Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
- Přijede-li svatý Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.
- Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.
- Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
- Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.
- Studený prosinec - brzké jaro.
- Mírný prosinec - mírná celá zima.
- Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
- Na suchý prosinec následuje suché jaro.
- Jaké zimy v prosinci - taková tepla v červnu.
- Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.
- Jaký prosinec, takový celý rok.
- Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
- Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.
Vysvětlivky ke starším a méně známým výrazům:
- Kobzole: Starší lidový výraz pro brambory.
- Otava: Druhá tráva, která znovu vyroste po prvním sečení louky.
- Žně: Období sklizně obilí, nejčastěji v létě.
- Mrva: Hnůj nebo hnojivo, v pranostikách často ve smyslu „něco, co prospívá půdě“.
- Věrtel/věrtele: Starší nádoba nebo míra, používaná při sklizni (např. ořechů)
- Sýpka/sýpky: Stavba nebo místnost na uskladnění obilí a zrní.
- Hřmí/hřmění: Starší výraz pro bouřku nebo hromobití.
- Kápě (např. Medardova kápě): Přeneseně znamená dlouhotrvající déšť.
- Parno: Dusné, horké počasí, často před bouřkou.
- Koleje: Vyjeté stopy po vozech, kde se držela voda po dešti.
- Chlebíček (v pranostikách): Nejde o pečivo, ale obrazně o obilí a úrodu.
- Bláto/blátivo: Dlouhodobě deštivé období, rozbahněné cesty a pole.
- Zvěstování/Narození Panny Marie, Boží hod apod.: Církevní svátky, podle nichž se dříve orientovat celý rok, nejen nábožensky, ale i hlavně zemědělsky.
- Hrozince: malé množství hroznů, někdy i obrazně „trocha, kousek“.
- Vrznout: zakvílet, zakřičet, vydat ostrý zvuk (např. pták).
- Střapec: koncový chomáč nebo smotek, zde obrazně šleh biče.
- Škarpa: svah nebo příkop, často u pole nebo řeky.
- Bředne: rozměklý, rozplývající se (např. sníh taje).
- Zadul: zatopil, ohřál; „teple zadul“ = zahřál (většinou slunce nebo teplé počasí).
- Podzimek: pěkný krátký podzimní čas, kdy je ještě teplo a suché počasí.
- Veta: starý výraz pro škodu nebo nepříznivé počasí; zde znamená mráz nebo zima.
- Dukát: stará zlatá mince, často přeneseně „cenná věc“ (např. kapka deště).
- Cval/cvalem: rychlí klus (koně), obrazně „rychle, svižně“.
- Ucezuje: chladí, mrazí, tuhne (např. zima „ucezuje“ vodu a půdu).
- Všecko: starší tvar pro „všechno“.
- Mláďátka: lidový výraz pro konec roku, někdy symbolizuje svátky po svatém Štěpánu; doslova malé mláďata zvířat.
- Letnice: křesťanský svátek Padesátiny, padesát dní po Velikonocích.
- Sýpka: budova nebo místnost pro skladování obilí a zrní.
- Vlažička: jemný teplý déšť nebo rosy, vlhkost půdy.
- Řinčet/řinčení: zvuk kovu, zvonění, třepat, někdy zvuk košíček nebo deště.
- Jiljí: lidový název pro svatého Jiljí, svátek 12. září; pranostika je podle něj.
- Rdívá: červená, zbarvuje se; obrazně o obloze při požárech nebo západu slunce.
- Hřímat: ozývat se hrom, bouřit se (v listopadu - bouřky či hromy, znamená počasí).
Závěrem?
Co říkáte na pranostiky našich předků? Zajímavé, že? A teď vám určitě vrtá hlavou totéž: bylo v ten den deštivo, nebo foukal vítr? Bude leden opravdu zimní a ledový, nebo ne? Ha, stejné otázky a šrotování v paměti mám i já. Každopádně doufám, že vás pranostiky bavily. Třeba brzy přijdu s něčím dalším, co vás zaujme. Přeji krásný zbytek dne!
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
