Pranostiky, lidová moudrost na celý rok

Dnes jsem se procházel lesem, který byl krásně zasypaný sněhovou pokrývkou. Takovou tou tichou, klidnou zimní peřinou, kdy má člověk pocit, že se svět na chvíli zpomalil. A právě při téhle procházce mi hlavou běžela jedna myšlenka. Nedávno jsem tu psal o vánočních zvycích a tradicích, a říkal jsem si, nebyla by škoda u toho skončit?

Napadlo mě proto podívat se na lidové pranostiky. Na krátké věty, které si naši předkové předávali z generace na generaci a podle nichž se řídili počasím, přírodou i každodenním životem. Dohlédával jsem různé zdroje a vybral jsem ty nejznámější pranostiky, které dodnes kolují mezi lidmi.

V tomto příspěvku je nejprve vypíšu podle jednotlivých dnů a svátků, a následně je rozdělím měsíc po měsíci, aby bylo krásně vidět, jak se celý rok dá číst očima staré lidové moudrosti. Pranostiky jsou totiž tichým, ale krásným pozůstatkem našich předků a možná nás i dnes dokážou přimět víc vnímat přírodu kolem sebe.

Pranostiky obsahují archaická slova a knižní termíny, proto na konci příspěvku najdete vysvětlivky k těmto výrazům.

1. leden 

• Jak na Nový rok, tak po celý rok.
• Když je na Nový rok hezky, bude tak i o žních.

6. leden (Tři králové)

• Na Tři krále o krok dále.
• Na Tři krále mrzne stále.
• Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
• Na Tři krále hodně hvězd, je hodně kobzolí.
• Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.

Masopust

• Masopust na slunci - pomlázku u kamen.
• Jsou-li v masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.

2. únor (Hromnice)

• Na hromnice o hodinu více.
• Na hromnice zimy polovice.
• Hromnice-li jasné, čisté, potrvá déle zima jiště; pakli sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Na hromnice kalužky, budou jabka i hrušky.
• Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Na Hromnice si musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout.

3. únor (sv. Blažej)

• Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
• Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka střapec od biče smočil, čekají dlouhý len.

14. únor (sv. Valentin)

• Na svatého Valentinka sej přísadu do záhonka.

16. únor (sv. Juloiána)

• O svaté Juloiáně připrav vůz a schovej sáně.

22. únor (sv. Petr)

• Je-li na svatého Petra nastolení mráz, bude mrznout ještě 14 dní.

23. únor (sv. Polykarp)

• Na svatého Polykarpa bývá sněhu plná škarpa.

24. únor (sv. Matěj)

• Svatý Matěj boří mosty, nebo staví.
• Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.

28. únor (sv. Roman)

• Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.

3. březen (sv. Kunhuta)

• Mrzne-li o Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.

6. březen (sv. Bedřich)

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.

7. březen (sv. Tomáš)

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese.

10. březen 

• Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
• Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.

12. března (sv. Řehoř)

• Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
• Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.

17. březen (sv. Gertruda)

• Mrzne-li na svatou Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.

19. březen (sv. Josef)

• Svatý Josef zháší světlo.
• Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
• Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
• Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.

25. březen

• Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
• Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
• Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
• Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
• Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.

27. březen (sv. Ruprecht)

• Jaké počasí bude na svatého Ruprechta, takové bude i v červenci.

31. březen (sv. Balbína)

• O svaté Balbíně je už po zimě.

2. dubna (sv. Teodor)

• Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.

5. dubna (sv. Fedul)

• Svatý Fedul teple zadul.

23. dubna (sv. Vojtěch)

• Bouřky před Vojtěchem, déšť o žních.

24. dubna (sv. Jiří)

• Jasný Jiří, pěkný podzimek.
• Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
• Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.
• Před Jiřím sucho, po něm mokro.

25. dubna (sv. Marek)

• Brambory sázej na svatého Marka - bude jich plná jamka.
• Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.

28. dubna (sv. Vital)

• Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.

1. května (sv. Filip a Jakub)

• Na Filipa a Jakuba, koníček trávy naškubá.
• Před Filipem deštík noční, úrodu vám věští nám roční.

4. května (sv. Florián)

• Je-li na svatého Floriána silný vítr, bude toho roku mnoho ohňů.

12. května (sv. Pakrác, Servác, Bonifác)

• Déšť na Pankráce, Serváce a Bonifáce, prší pak celé léto.
• Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.

13. května 

• Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

15. května (sv. Žofie)

• Déšť svaté Žofie švestky ubije.
• Svatá Žofie pole často zalije.

26. května (sv. Urban)

• Když na Urbana prší, bude hodně myší.
• Na Urbana se seje len.
• Déšť o letnicích, slunce na Boží léto.

1. červen (sv. Fortunát)

• O svatém Fortunátu má kapka deště cenu dukátu.
• Pěkné počasí toho dne slibuje úrodný rok.

6. červen (sv. Norbert)

• Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.
• O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

8. červen (sv. Medard)

• Medardova kápě - čtyřicet dní kape.
• Jaké počasí na Medarda bývá, šest neděl trvání mívá.

11. červen (sv. Barnabáš)

• O svatém Barnabáši bouřky často straší.
• Prší-li na svatého Barnabáše, padají hrozny do koše.
• Plačtivý Barnabáš - úroda na vinicích.

12. červen (sv. Antonie)

• Svatá Tonička mívá často uplakaná očička.

13. červen (sv. Antonín)

• Na svatého Antonína broušení kos započíná.

15. červen (sv. Vít)

• Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.
• Svatý Vít mění čas.
• Déšť na Víta - špatný budou žita.

23. červen (sv. Agripina)

• Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.

24. červen (sv. Jan)

• Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
• Do Jana Křtitele nechval ječmene.
• Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.
• Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do věrtele.
• Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.

27. červen (sv. Ladislav)

• Prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá.
• Neprší-li na sedm bratří, pak jsou suché žně.

29. červen (sv. Petra a Pavla)

• O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
• Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.
• Je-li od Petra až do Vavřince parno, bývá v zimě dlouho studeno.

2. července (sv. Marie)

• Déšť na Navštívení Panny Marie potrvá do Zuzany.
• Prší-li na Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není.

4. červenec (sv. Prokop)

• Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa.

8. červenec (cv. Kilián)

• Kolik žita narostlo do svatého Kiliána, tolik už ostane.

13. červenec (sv. Markyta)

• Svatá Markyta hodila srp do žita.
• Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta.

18. července (sv. Kamil)

• O svatém Kamilu slunce má největší sílu.

19. červenec (sv. Vincenc)

• Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína.

25. červenec (sv. Jakub)

• Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně.
• Kolik mračen na Jakuba, tolik v zimě sněhu.
• Co do svatého Jakuba (vína) odkvěte, do Havla uzraje.
• Pěkný den před svatým Jakubem slibuje dobré žně.
• Jak je teplý svatý Jakub, tak studené jsou vánoce.

26. červenec (sv. Anna)

• Svatá Anna, chladna z rána.

4. srpen (sv. Dominik)

• Na Dominika parna - mrva marná.

10. srpen (sv. Vavřinec)

• Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost.
• Do svatého Vavřince nechval pšenice.
• Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
• Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.

15. srpen (Nanebevzetí panny Marie)

• Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.

18. srpen (sv. Helena)

• Přinese-li déšť Helena, bývá otava dlouho zelená.

23. srpen (sv. Filip)

• Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.

24. srpen (sv. Bartoloměj)

• Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
• Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
• Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
• Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.

29. srpen (sv. Jan Křtitel)

• Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
• Na svatého Jana štěstí mají se ožínati bramborové nati.

2. září

• Na Štěpána krále je léta namále.

12. září (sv. Marie)

• Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
• Na panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
• Nepřší-li o Marie narození, bude suchý podzim.

21. září (sv. Matouš)

• Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
• Jaké počasí zařídí Matouš, takové trvá čtyři neděle.
• Po svatým Matouši čepice na uši.

26. září (sv. Cyprián)

• Na svatého Cypriána chladno bývá často z rána.

28. září (sv. Václav)

• Přijde Václav - kamna připrav.
• Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
• Je-li bouřka na Václava dlouho teplo zvěstovává.
• Na svatého Václava bývá bláta záplava.

29. září (sv. Michal)

• Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
• Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
• Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.

30. září (sv. Jeroným)

• Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.

1. říjen (sv. Ramigius)

• Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.

4. říjen (sv. František)

• Svatý František zahání lidi do chýšek.

15. října (sv. Tereza)

• Po svaté Tereze mráz po střechách leze.

16. říjen (sv. Havel)

• Jaký den svatý Havel ukazuje, taková zima se objevuje.
• Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
• Suchý Havel oznamuje suché léto.

28. říjen (sv. Šimon a Juda)

• Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
• Na Šimona, Judy kočka leze z půdy.

11. listopad (sv. Martin)

• Jaký den svatého Martina, taková též bude zima.
• Martin-li se mlhami odívá, mírná zima obyčejně bývá.
• Na svatého Martina kouřová se z komína.
• O Martině houser po ledě chodí, o Vánocích husy blátem vodí.

16. listopad (sv. Otomar)

• Na svatého Otomara neuvidíš již komára.

17. listopad (sv. Alžběta)

• Svatá Alžběta se sněhem přilétá.

21. listopad

• Když je Obětování Panny Marie noc jasná, krutá zima se v lednu chystá.

22. listopadu (sv. Cecilie)

• Svatá Cecílie sněhem pole pokryje.

23. listopad (sv. Klement)

• Svatý Klement zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje.

25. listopad (sv. Kateřina)

• Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.
• Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
• Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
• Svatá Kateřina přichází bíle oděna.

4. prosince (sv. Barbora)

• Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do vánoc.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• Po svaté Baruši střez nosu i uši!
• Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
• Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka.

6. prosinec (sv. Mikuláš)

• Svatý Mikuláš splachuje břehu (pršívá).
• O svatém Mikuláši snížek často práší.
• Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tři měsíce z řeky.
• Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.

13. prosinec (sv. Lucie)

• Svatá Lucie noci upije ale dne nepřidá.
• Jaké jsou dni od svaté Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku. (12 dní - 12 měsíců).
• Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.

Vánoce

• Lepší Vánoce třeskuté nežli tekuté.
• Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
• Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.
• Tmavé Vánoce - světlé stodoly.

24. prosinec (Adam a Eva)

• Na Adama a Evu čekejte oblevu.
• Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.

25. prosinec

• Na Boží narození o bleší převalení.
• Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.
• Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.

26. prosinec (sv. Štěpán)

• Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.
• Jestli na Štěpána větry uhodí, příští rok se všecko špatně urodí.

28. prosinec

• O Mláďátkách den se omlazuje.
• Je-li na Mláďátka mlha od Lysé Hory, kobzole se neurodí, je-li mlha v úrodných, bude kobzolí dost.

Leden

• Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
• Mokrý leden - prázdné sudy - neurodí se vína.
• Mlhavý leden - mokré jaro.
• Roste den, roste i zima.
• Leden studený, duben zelený.
• Neudrží leden, neudrží ani jeden.
• Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
• V lednu moc sněhu, v červnu moc sena. 
• Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.

Únor

• Únor bílý, pole sílí. 
• Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen. 
• Únor netrkne-li rohem, šlehne ocasem. 
• Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
• Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
• Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí. 
• Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.

Březen

• Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
• Březnové slunce od nohou studí.
• Březen - za kamna vlezem.
• Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
• Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
• Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
• V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
• Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí. 
• Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
• Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.

Duben

• Dubnové počasí nevyslovíš.
• Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
• Duben je napůl březen a napůl květen.
• V dubnu se za den i devět druhů počasí sejde.
• Panská láska a dubnový sníh dlouho nevydrží. 
• Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější. 
• Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
• V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.
• Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.
• Když na Velký pátek hřmí, na poli se neurodí.
• Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý.
• Déšť velikonoční suchou trávu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potravy.
• Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích.
• Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všecky neděle až do letnic deštivé.
• Vítr, který od Velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.
• Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
• Co duben našetří, to květen spálí.
• Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
• Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.
• Sníh dubnový jako mrva pohnojí.
• Teplé deště v dubnu - teplé dny v říjnu.

Květen

• Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
• Co duben našetří, to květen spálí.
• Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček.
• Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
• Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.
• Deštivý květen - žíznivý říjen.
• Na mokrý květen přichází suchý červen.
• Jestli v máji neprší, červen to dovrší.

Červen

• V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
• Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
• Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
• Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
• Hřímá-li v červnu, zevede se obilí.
• V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
• Červnové večerní hřmění, ryb a raků nadělení.
• Červen stálý, prosinec dokonalý.

Červenec

• Když dne ubývá, horka přibývá.
• Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
• Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
• Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
• Co červenec končí, srpen začíná.
• Jaký červenec, takový leden.
• V červenci déšť a slunečná pohoda, hojná bude v příštím roce úroda.
• Slunce peče, déšť poteče.
• Červenec - úrody blíženec.
• Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
• Červená se červenec, zraje každý pupenec.
• Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
• Když dne ubývá, horka přibývá.
• Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.

Srpen

• V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunečko hřeje.
• Srpnový déšť - jako ženský pláč.
• Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
• Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
• Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
• Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
• Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
• Moc hub srpnových, moc vánic sněhových.
• Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
• Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.

Září

• Září, na léto jde stáří.
• Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
• Jiljí jasný - podzim krásný.
• Na svatého Jiljí jasný den - krásný podzim zvěstuje.
• Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
• Na den Jiljího hromy a blesky - čtyři týdny mokré stezky.
• Svatý Jiljí slunce mírní.
• Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
• V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
• Bouřka v září - sníh v prosinci.
• Co srpen nedopeče, září nedovaří.
• Září - máj podzimu.
• Po teplém září zle se říjen tváří.
• Na podzim lžíce deště a konev bláta.
• Na podzim zatop.

Říjen

• Čím déle v říjnu u nás vlaštovky prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
• Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
• Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
• V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
• Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
• Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
• Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikradne.
• Když v říjnu listí dlouho nepadá, tuhá zima se přikrádá.
• Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
• Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
• Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
• Je-li v říjnu mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima.
• Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.

Listopad 

• Na začátku listopada, teplo se zimou se hádá.
• Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
• Když začátkem listopadu sněží, pak mívá sníh výšku věží.
• Studený listopad - zelený leden.
• Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
• Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
• Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
• Když se v listopadu na nebi hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí.
• V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
• Jaký listopad, takový březen.
• Studený listopad - zelený leden.
• Jaký bývá v listopadu čas, taký obyčejně v březnu zas.
• Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
• Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.

Prosinec

• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li prvního adventu mrazivo, bude zima trvat osmnáct neděl.
• Přijede-li svatý Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. 
• Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.
• Prosinec se sněhem na pěšině, žito je v každé vysočině.
• Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží. 
• Studený prosinec - brzké jaro. 
• Mírný prosinec - mírná celá zima.
• Mrazy, které v prosinci brzy opadnou, znamenají zimu mírnou.
• Na suchý prosinec následuje suché jaro.
• Jaké zimy v prosinci - taková tepla v červnu.
• Padne-li první sníh na mokrou zem, bude slabá úroda.
• Jaký prosinec, takový celý rok.
• Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle.
• Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.

Vysvětlivky ke starším a méně známým výrazům:

• Kobzole: Starší lidový výraz pro brambory.
• Otava: Druhá tráva, která znovu vyroste po prvním sečení louky.
• Žně: Období sklizně obilí, nejčastěji v létě.
• Mrva: Hnůj nebo hnojivo, v pranostikách často ve smyslu „něco, co prospívá půdě“.
• Věrtel/věrtele: Starší nádoba nebo míra, používaná při sklizni (např. ořechů)
• Sýpka/sýpky: Stavba nebo místnost na uskladnění obilí a zrní.
• Hřmí/hřmění: Starší výraz pro bouřku nebo hromobití.
• Kápě (např. Medardova kápě): Přeneseně znamená dlouhotrvající déšť.
• Parno: Dusné, horké počasí, často před bouřkou.
• Koleje: Vyjeté stopy po vozech, kde se držela voda po dešti.
• Chlebíček (v pranostikách): Nejde o pečivo, ale obrazně o obilí a úrodu.
• Bláto/blátivo: Dlouhodobě deštivé období, rozbahněné cesty a pole.
• Zvěstování/Narození Panny Marie, Boží hod apod.: Církevní svátky, podle nichž se dříve orientovat celý rok, nejen nábožensky, ale i hlavně zemědělsky.
• Hrozince: malé množství hroznů, někdy i obrazně „trocha, kousek“.
• Vrznout: zakvílet, zakřičet, vydat ostrý zvuk (např. pták).
• Střapec: koncový chomáč nebo smotek, zde obrazně šleh biče.
• Škarpa: svah nebo příkop, často u pole nebo řeky.
• Bředne: rozměklý, rozplývající se (např. sníh taje).
• Zadul: zatopil, ohřál; „teple zadul“ = zahřál (většinou slunce nebo teplé počasí).
• Podzimek: pěkný krátký podzimní čas, kdy je ještě teplo a suché počasí.
• Veta: starý výraz pro škodu nebo nepříznivé počasí; zde znamená mráz nebo zima.
• Dukát: stará zlatá mince, často přeneseně „cenná věc“ (např. kapka deště).
• Cval/cvalem: rychlí klus (koně), obrazně „rychle, svižně“.
• Ucezuje: chladí, mrazí, tuhne (např. zima „ucezuje“ vodu a půdu).
• Všecko: starší tvar pro „všechno“.
• Mláďátka: lidový výraz pro konec roku, někdy symbolizuje svátky po svatém Štěpánu; doslova malé mláďata zvířat.
• Letnice: křesťanský svátek Padesátiny, padesát dní po Velikonocích.
• Sýpka: budova nebo místnost pro skladování obilí a zrní.
• Vlažička: jemný teplý déšť nebo rosy, vlhkost půdy.
• Řinčet/řinčení: zvuk kovu, zvonění, třepat, někdy zvuk košíček nebo deště.
• Jiljí: lidový název pro svatého Jiljí, svátek 12. září; pranostika je podle něj.
• Rdívá: červená, zbarvuje se; obrazně o obloze při požárech nebo západu slunce.
• Hřímat: ozývat se hrom, bouřit se (v listopadu - bouřky či hromy, znamená počasí).

Závěrem?

Co říkáte na pranostiky našich předků? Zajímavé, že? A teď vám určitě vrtá hlavou totéž: bylo v ten den deštivo, nebo foukal vítr? Bude leden opravdu zimní a ledový, nebo ne? Ha, stejné otázky a šrotování v paměti mám i já. Každopádně doufám, že vás pranostiky bavily. Třeba brzy přijdu s něčím dalším, co vás zaujme. Přeji krásný zbytek dne!

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

👉 Historie vánoc

👉 Silvestr a Nový rok

👉 Vše na jednom místě