Dnes se s vámi vydám na trochu jiný typ výpravy. Tentokrát to nebude toulání divokou přírodou, ale zavítáme do prostředí města, které v sobě ukrývá kus historie. Historie, kterou možná nejlépe znají místní obyvatelé nebo její nadšenci. Já si ale myslím, že právě taková místa si zaslouží naši pozornost a návštěvu. Mají své jedinečné kouzlo, propojují minulost se současností a často v sobě ukrývají příběhy, které stojí za poznání. Tak se společně vydejme na jedno opravdu vzácné místo.
Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci
Tahle nenápadná rotunda stojí na vrchu Hůrka už téměř tisíc let a za tu dobu byla svědkem neuvěřitelného množství událostí. Kdysi se tyčila nad údolím a hleděla na původní Plzeň, dnešní Starý Plzenec. Právě odsud se totiž začala psát historie města, které dnes známe jako Plzeň. Věděli jste, že Starý Plzenec byl jejím původním sídlem?
O dnešní moderní Plzni to ale nebude. Dnes se společně podíváme na tuto nenápadnou, ale nádhernou stavbu známou jako Rotunda svatého Petra a Pavla. Nachází se, jak už jsem zmínil, ve městě Starý Plzenec s přibližně 5 400 obyvatel, které leží v Plzeňském kraji, v okrese Plzeň - město. Přesné umístění vám tradičně ukážu na mapě, kterou najdete přímo v článku.
Historie krásné románské rotundy
Její skutečný příběh ale začíná mnohem dál v minulosti. Historikové se domnívají, že vznikla už ve druhé polovině 10. století, tedy v době, kdy na vrchu Hůrka stálo významné přemyslovské hradiště. To samo o sobě je fascinující. Uvědomte si, že tahle stavba tu stála už v době, kdy se naše země teprve formovala a psaly se její nejstarší dějiny.
Rotunda byla postavena z pečlivě skládaných řad křemencových kamenů, které tehdejší stavitelé spojovali vápennou maltou. Když si člověk stoupne až těsně k jejím zdem, může si této práce všimnout i dnes. Přijde mi až neuvěřitelné, že stavba s tak dlouhou historií stále stojí na svém místě i dnes. Během staletí sice prošla několika opravami a obnovami, přesto si zachovala svůj jedinečný románský charakter.
Možná vás zaujme ještě jedna zajímavost. Hlavní kruhová část stavby nikdy nedostala kamennou klenbu. Zaklenutá je pouze apsida, tedy půlkruhová část na východní straně rotundy, kde se tradičně nachází oltář. Právě tam se při bohoslužbách odehrávala ta nejdůležitější část.
Čím víc jsem si o rotundě zjišťoval informace, tím víc jsem si uvědomoval, jak výjimečné místo vlastně navštěvuji. Na první pohled působí nenápadně, ale ve skutečnosti patří mezi nejvýznamnější a nejstarší románské památky na našem území. Její příběh rozhodně nekončí jen u několika kamenných zdí.
- Možná vás překvapí ještě jedna zajímavost. Přestože rotunda zvenku nepůsobí nijak velkým dojmem, do jejího vnitřního prostoru se vejde až přibližně sto lidí. Když jsem ji pozoroval zvenčí, upřímně bych takové číslo vůbec netipoval.
Bohužel jsem tentokrát neměl možnost nahlédnout i dovnitř rotundy. Když jsem se vyšplhal na vrch Hůrka, zjistil jsem, že pro veřejnost byla v danou chvíli uzavřená. Je možné, že to souvisí i s úpravami okolí, protože v době mé návštěvy zde probíhaly práce na novém schodišti, které by mělo návštěvníkům usnadnit přístup k této významné památce.
Samozřejmě mě to trochu mrzelo, protože právě interiér románských staveb má často své neopakovatelné kouzlo. Na druhou stranu je to pro mě další důvod, proč se sem někdy vrátit. Starý Plzenec totiž rozhodně stojí za další návštěvu a další výšlap na Hůrku si rád zopakuji. Třeba se mi příště podaří podívat se i dovnitř a objevit další část jejího příběhu.
Když už budeme na vrchu Hůrka, určitě se neomezujte pouze na samotnou rotundu. Celý tento prostor totiž ukrývá mnohem více stop po dávné minulosti. Kousek od rotundy se nachází také odkryté základy kostela svatého Vavřince, který zde kdysi stával a byl součástí tehdejšího přemyslovského hradiště.
Dnes už z něj můžeme prohlédnout pouze obrys původní stavby v terénu, ale i tak je to velmi zajímavé místo. Člověk si při pohledu na tyto pozůstatky může alespoň trochu představit, jak významný celý areál kdysi byl. Nebyla zde pouze jedna osamocená rotunda na kopci, ale centrum, kde probíhal život, správa území a kde se psala historie tehdejší Staré Plzně.
Bohužel jsem si tyto pozůstatky nezachytil do fotografií, ale natočil jsem je ve videu z celé výpravy, které vám později ukážu na mém YouTube kanálu. Myslím, že právě video dokáže mnohem lépe ukázat atmosféru tohoto místa a propojit jednotlivé části Hůrky dohromady. Až se příště vrátím, určitě si chci projít celé okolí ještě podrobněji. Protože jak už to u podobných historických míst bývá, jeden krátký výlet často nestačí na to, aby člověk objevil všechny jejich příběhy.
Moje výprava nebyla jen o Plzenci a rotundě
Moje výprava ale samozřejmě nebyla pouze o této významné rotundě, historicky zajímavém přemyslovském hradišti a původní Staré Plzni, kterou dnes známe jako Starý Plzenec. Celou tuto výpravu jsem podnikl 30. června 2026 a během jednoho dne jsem si kromě rotundy vyšlápl také na protější vrch s hradem Radyně, který byl neméně zajímavým místem a rozhodně stojí za samostatnou návštěvu.
Fotografie z těchto míst už najdete na mém Instagramu (↗ zde, ↗ zde a ↗ zde), ale video z celé výpravy vás teprve čeká na YouTube. Stejně tak připravuji i samostatný článek o celé trase, která vedla od hradu Radyně přes Starý Plzenec až k rotundě a následně zpět.
Tento článek o rotundě jsem vydal zvlášť, abych zbytečně nenatahoval hlavní výpravový článek, kde se budu věnovat mnohem více místům, historii Staré Plzně a samotné trase. Myslím, že si tato nádherná románská památka zaslouží prostor a byla by škoda ji schovat pouze do jednoho odstavce mezi dalšími místy.
Každopádně pokud vás tato místa zaujala už nyní, můžete se na Hůrku i k hradu Radyni vydat po vlastních stopách. A třeba vás tato výprava naláká stejně jako mě. Přeji vám krásný den.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
