Vánoční tradice a zvyklosti: Adventní věnec
Když mám štěstí, narazím na hromady už pokácených jedlí od lesníků a tak využiju hlavně tyto větve. Nebo seberu větvičky ze stromů, které jsou už zlomené, padlé, nebo jim hrozí jasná záhuba, když přes ně jezdí traktory. Prostě přírodní recyklace v nejkrásnější formě. Někdy je ale situace dramatická, třeba jednou napadlo tolik sněhu už pár dní před prvním adventem, že jsem na jedlové větévky prostě nedošel. A tak jsem si musel poradit se smrkovými. No... voněly pěkně, ale prostě to nebylo ono. Jedle je jedle. Adventní věnec miluju i kvůli tomu tvoření. Ten moment, kdy beru do ruky vázací drát, přikládám jednu větvičku k druhé, celé to krásně voní a já cítím, že začíná něco výjimečného. A pak to zdobení, to je teprve radost. Fantazii se meze nekladou a každý rok vznikne úplně jiný věnec s vlastním charakterem. Letos jsem nic neriskoval. Vyrazil jsem o týden dřív, a jak dobře jsem udělal, v pondělí (24. 11.) nasněžilo. Kdybych šel později, zas bych skončil u smrků a nadával pod vousy. Ale letos? Letos je věnec nádherný, voňavý a připravený přesně tak, jak jsem si představoval. A víte vy vůbec, odkud se adventní věnec vzal? Co všechny ty svíčky znamenají? Jak se z jednoduchého kruhu zelených větví stal symbol, bez kterého si Advent neumíme představit? Ne? Tak se hezky usaďte a já vám to povyprávím.
Historie adventního věnce
Když mluvím o adventním věnci, nemůžu opomenout, že jeho kořeny sahají mnohem dál, než by se na první pohled mohlo zdát, ale zároveň, jeho ,,moderní“, kterou známe dnes, je poměrně nová a vznikla z potřeby jednoduchého, smysluplného rituálu.
Počátky u Johanna Hinricha Wicherna
V roce 1839 přišel luteránský pastor Johann Hinrich Wichern (1808 - 1881) s nápadem, který změnil čekání na Vánoce pro děti v jeho výchovném domově (,,Rauhes Haus“) v Hamburku. Protože děti neustále volaly: ,,Kdy už Vánoce budou?“, Wichern vzal staré dřevěné kolo (vozové kolo) a připevnil na něj 34 svíček, malé červené pro všední dny a čtyři velké bílé pro neděle Adventu. Každý den adventu tak mohly děti zapálit jednu malou svíčku a každou neděli bílou, vizuálně si odpočítávají dny do Vánoc a zároveň rostla jejich očekávání. Tento věnec visel v modlitebně domova a ten efekt? Děti měly nad čím přemýšlet, čekání dostalo konkrétní podobu a světlo je provázelo stále víc.
Vývoj do dnešní podoby
Postupem času tradice věnce narůstala a měnila se, kolem roku 1860 se začalo k dřevěnému kruhu přidávat zelené jehličí (např. jedle nebo smrk), což dodalo věnci symboliku věčnosti a stálého života. Původní velký věnec s desítkami svíček se zjednodušil: dnes má většina adventních věnců čtyři svíčky, jednu na každý adventní týden. Ač to začalo jako protestantská iniciativa, tradice se rychle rozšířila i do katolických oblastí, první adventní věnec v katolickém kostele v Kolíně nad Rýnem byl zaznamenán už v roce 1925, v Mnichově pak o pár let později.
Symbolika a význam v historii
• Kruhový tvar věnce nemá začátek ani konec, symbolizuje věčnost, Boží nekonečnou lásku.
• Jehličí, které se dnes běžně používá, přidalo symbol stálého života, i v zimě, v temnotě.
• Svíčky, které Wichern použil, měly dvojí funkci: červené malé svíčky označovaly pracovní dny, bílé velké svíčky pro adventní neděle, to dělalo čekání vizuálně a duchovně smysluplné.
Význam adventního věnce a svíček
A teď k tomu, co věnec opravdu znamená. Když se podíváme na dnešní podobu, většina z nás si představí čtyři svíčky, každá má svůj vlastní příběh a symboliku:
• První svíčka ,,Naděje“: připomíná proroctví o příchodu Mesiáše, je symbolem očekávání a víry.
• Druhá svíčka ,,Mír“: symbolizuje lásku, připravenost a vnitřní klid, který advent přináší.
• Třetí svíčka ,,Radost“: často růžová, oslavuje radost z blížícího se příchodu Ježíše, je to trochu odlehčený týden mezi vážností prvních dvou.
• Čtvrtá svíčka ,,Láska“: představuje světlo a mír, které Kristus přináší do světa i do našich domovů.
• Někdy se uprostřed věnce přidává Kristova svíčka, která se zapaluje na Štědrý den jako připomínka narození Ježíše.
Taková symbolika vznikla z kombinace Wichernovy pedagogické logiky a křesťanských tradic, světlo, které se postupně rozsvěcuje, mělo dětem vizuálně i duchovně ukázat, že Vánoce se blíží.
Paradeisl, rakouský předchůdce
• Byl tvořen z jehličí (jedle nebo zimostráz) a měl pyramidovou konstrukci se čtyřmi jablky na vrcholech.
• Do každého jablka byla zasazena svíčka. Kromě svíček se věnec často zdobil sušeným ovocem, ořechy a cukrovím.
• Paradeisl byl starší než moderní adventní věnec a symbolizoval ráj, Trojici a připomínal, že i v zimě je život stále přítomný.
Moderní adventní věnec je tak vlastně pokračováním Paradeislu, jen zjednodušeným do kruhu, s důrazem na čtyři svíčky pro jednotlivé neděle Adventu.
Od minulosti do dneška
Dnes si adventní věnec můžeme připravit téměř jakkoli: minimalistický, luxusně, přírodní, barvitě, vonící po jehličí, koření nebo citrusových plodech. Ale podstata zůstává stejná, světlo, které roste každou neděli, symbol naděje, radosti a míru. A právě proto je adventní věnec tak silný. není to jen dekorace. Je to malý rituál, který spojuje dětskou radost z očekávání s historií sahající až k 16. století, s Wichernovým pedagogickým nápadem, s rakouským Paradeislem, a dokonce i s pohanskými kořeny zimního slunovratu. Když si doma zapálíme první svíčku, není to jen hezký obrázek. Je to živý příběh, který se v našich rodinách opakuje každý rok a přináší trochu světla do našeho vlastního času čekání.
Každopádně v článku, který vyšel již v pondělí Vánoční tradice a zvyklosti: Historie Vánoc, se můžete dočíst, že již staří Slované, Keltové i Římané během Saturnálií měli předchůdce adventního věnce, docela i s podobnými symbolikami. Je zajímavé sledovat, jak staří pohané vánoční čas uctívali jako zimní slunovrat. Později, aby církev získala moc a zároveň zachovala oblíbené zvyky, některé pohanské tradice přebrala do křesťanského pojetí Vánoc. Dnes, i když není tolik lidí věřících, záleží na tom, kde žijí a v jaké rodině vyrůstali. Tato tradice se zabydlela i u ateistů, pro některé představuje symboliku víry a spojení s Ježíšem Kristem, pro jiné připomínku pradávných zvyků zimního slunovratu, nebo jen tradiční součást domova bez náboženského přesahu, symbol odečítání dnů do Vánoc, očekávání něčeho milého, laskyplného. A s čtvrtou zapálenou svíčkou přichází čas, kdy se rodina setkává u jednoho stolu. Adventní věnec tedy není jen o víře v Boha, ale o tradicích, které bychom měli zachovávat, aby nám vydržely i do budoucna. Vždyť je to nádherné a není to komerční šílenství. A co vy? Kupujete, nebo vyrábíte své adventní věnce? Vyfoťte svůj věnec, ať už koupený, darovaný nebo ručně vyrobený, a nasdílejte ho na Instagram jako příspěvek s hashtagem #vanocesbobisem, ať se můžeme pokochat a nasbírat inspiraci na příští rok i další roky.
Přeji vám krásný den a až se setmí, zapalte první svíčku na věnci, odpočiňte si u pohádky nebo oblíbeného pořadu a nechte, ať vás čekání na Vánoce naplní klidem. S každou zapálenou svíčkou je čas blíž a blíž.
Přeji vám krásný zbytek první adventní neděle, plnou naděje na lepší zítřky a čas se svými blízkými, bez válek a nemocí. Krásný a příjemný zbytek dne!
