Invazivní druh: Nutrie říční

  

Nutrie - roztomilé zvíře nebo problém u vody?

Možná jsi je už taky potkal - sedíš u řeky, koukáš na vodu... a najednou se k tobě pomalu přiblíží malý, huňatý ,,bobr'' s oranžovými zuby a nebojácným pohledem. Ne, není to bobr, ale Nutrie říční. Dřív se u nás vůbec nevyskytovala, dnes je najdeme skoro ve všech větších městech - u řek, rybníků nebo potoků. Často je lidé krmí, hladí a fotí, ale málokdo ví, odkud Nutrie pochází, co vlastně jí a proč může být i problémem pro přírodu.

V tomhle článku bych ti chtěl přiblížit pár zajímavostí o těchto zvířatech, proč je často potkáváme i ve městech, jak se k nim chovat zodpovědně a proč bych jim opravdu neměl(a) házet rohlíky nebo zbytky z oběda. Přidám i pár vlastních postřehů z výletů, kde jsem na Nutrii narazil.

Odkud Nutrie pochází?

Nutrie říční (Myocastor coypus) pochází z Jižní Ameriky, kde žila původně ve volné přírodě podél řek, jezer a bažin. Je to hlodavec přizpůsobený životu ve vodě - umí skvěle plavat a hrabat si nory v březích.

Do Evropy (včetně Česka) byla Nutrie zavlečena člověkem. A to z jediného důvodu: kvůli kožešině. Ve 20. století se u nás i jinde ve světě začaly Nutrie uměle chovat na farmách - podobně jako třeba norkové nebo lišky. Kožešina z Nutrie byla tehdy poměrně žádaná.

Jenže časem kožešinové farmy zanikly a některé Nutrie buď utekly do přírody, nebo byly dokonce záměrně vypuštěny, když chov ztratil smysl. A protože se u nás dobře uchytily (mají dost vody, potravy i mírné zimy), začaly se rychle množit a rozšiřovat.

Jak Nutrie vypadá a jak žije? 

Na první pohled si ji můžeš splést s Bobrem nebo Ondatrou, ale Nutrie má pár typických znaků, podle kterých ji poznáš:

• tělo je dlouhé asi 40 - 65 cm, ocas má zhruba 30 cm dlouhý a kulatý, ne plochý jako Bobr,

• má dlouhé žlutohnědé chlupy, občas až do šeda nebo rezava,

• velmi nápadné jsou její velké oranžové hlodáky, které působí až legračně,

• na zadních nohách má částečně plovací blány, je výborný plavec,

• často ji uvidíš čistit si srst nebo sedět jako veverka a držet jídlo předními packami.

Nutrie je býložravec. V přírodě se živí hlavně vodními rostlinami, trávou, kůrou, kořínky, ale když je lidé začnou krmit, vezme si téměř cokoliv - chleba, rohlíky, mrkev, jablka, kukuřici...

Přes den ji můžeš vidět jak plave, žere, nebo odpočívá poblíž bvody. Často žije v norách, které si hrabe do břehu - a právě tím může ničit břehy rybníků, potoků nebo řek.

Proč je u nás tolik Nutrií a v čem může být problém?

V posledních letech se Nutrie masivně rozšířily po celé České republice, hlavně v nížinách a městských parcích. Lidé je často vnímají jako roztomilá zvířátka, která si nechají brát jídlo z ruky, jsou krotká a nebojí se. Jenže právě tohle je problém.

Nutrie u nás nemá přirozené nepřátele, a když má dost potravy (hlavně od lidí), rychle se množí. Jedna samice může mít až třikrát ročně mláďata, a klidně i 6 - 9 najednou. Během několika let tak vznikají celé kolonie, které mohou poškozovat životní prostředí.

Proč to vadí?

• Nutrie hrabe nory do břehů, čímž  podkopává a ničí stabilitu břehů - hrozí sesuvy a škody na majetku.

• Likviduje vodní rostliny, což může ohrozit jiné živočichy.

• V některých případech může přenášet nemoci (např. leptospirózu), i když běžný kontakt s nimi není hned rizikový.

• Je to tzv. invazivní druh - tedy zvíře, které se sem dostalo uměle a v přírodě nemá rovnováhu.

Ačkoliv vypadá roztomile, Nutrie do naší přírody původně nepatří, a její přemnožení může být problém nejen pro ekosystém, ale i pro lidi.

Krmení Nutrií - proč jim neházet rohlíky?

Spousta lidí má dobrý úmysl - jdou se projít k vodě, vezmou si starý chleba nebo rohlík a chtějí ,,nakrmit zvířátka''. Jenže u Nutrií (a i labutí, kachen nebo ryb) tím často víc škodíme než pomáháme.

Co je na tom špatně?

• Pečivo je pro Nutrii nevhodné a nezdravé. Může jí způsobit trávicí potíže, nadýmání, nebo dokonce uhynutí mláďat, která se pak krmí tím samým.

• Když Nutrie pravidelně krmíme, ztrácí přirozenou plachost a začínají být až ,,drzé'' - chodí za lidmi, žebrají a někdy se i perou mezi sebou.

• Zbytky pečiva, které zůstanou ve vodě, hnijí a znečišťují vodu - to může vést ke kyslíkovému deficitu, přemnožení sinic a úhynu ryb.

• Nadbytek potravy znamená rychlejší množení a následné přemnožení Nutrií, které dál ničí okolní přírodu.

Pokud už chceš Nutrie krmit (což ale přírodovědci většinou nedoporučují), pak pouze výjimečně a vhodnou potravou, jako jsou mrkev, jablko, kukuřice, pampelišky nebo seno. Ale ideálně - nekrm vůbec a jen pozoruj. Příroda si poradí sama.

Jak se k Nutriím chovat?

Nutrie působí krotce a často se nechají krmit nebo fotit zblízka. Ale stále jsou to divoká zvířata, a i když působí mírumilovně, dokážou se bránit - zvlášť pokud chrání mláďata. Můžou i kousnout, což u hlodavce s velkými oranžovými zuby nechceš zažít.

→ Proto platí pár jednoduchých pravidel:

• Nesahat na ně, nehladit, nebrat do rukou mláďata.

• Nekrmit je pečivem ani zbytky z kuchyně.

• Nevstupovat do míst,  kde mají nory - nebezpečí propadnutí nebo narušení břehu.

• Pozor na pejsky - i když se zdá, že se nic neděje, Nutrie se může bránit, a zranění nejsou výjimečná.

Pozoruj je raději z dálky, v tichu. Je to mnohem přirozenější zážitek a pro zvíře bezpečnější.

Závěr- co si z toho odnést?

Nutrie jsou zvláštní kapitolou naší přírody - nejsou původní, ale už tu žijí desítky let. Je fascinující je vidět zblízka, sledovat, jak si hrají ve vodě nebo krmí mláďata. Ale je důležité chápat, že nejsou domácí mazlíčci a naše zásahy do jejich života mohou napáchat víc škody než užitku., 

Pokud chceš Nutrie pozorovat, dělej to s respektem k přírodě. A když potkáš někoho, kdo je krmí rohlíky, klidně ho slušně upozorni - třeba si to příště rozmyslí.

Pomoz šířit osvětu - kvůli přírodě, ne kvůli mně!

Pokud jsi tenhle článek dočetl(a) až sem - moc ti děkuju. Ale jedna věc je, že to teď víš ty... a druhá, že o tom musí vědět víc lidí.

→ Třeba v Praze je situace opravdu vážná. Na Střeleckém ostrově a v okolí se pohybuje velké množství Nutrií, a lidé je denně krmí rohlíky, chlebem i koláči - ať už turisté, nebo samotní Pražáci. A to přesto, že už některé města upozorňují, že to není v pořádku.

Proto tě prosím - pokud ti tenhle článek dává smysl, sdílej ho.

→ Pošli ho přátelům, rodině, známým. Hoď ho na svůj Instagram, Threads nebo kamkoliv, kde máš lidi, kterým záleží na přírodě.

Nejde o to, abys sdílel kvůli mně.

→  Sdílej kvůli přírodě. kvůli těm zvířatům, kterým tím můžeme reálně pomoci.

Díky, že ti to není jedno. 💚

Mám i fotografie Nutrií na svém Instagramu - najdeš je na mém profilu ↗ zde.

Líbí se ti má tvorba?

Sleduj mě na Instagramu pro další tipy a inspirace z přírody.

Všechny fotografie a videa uvedené na těchto stránkách a mém Instagram profilu jsou mojí autorskou tvorbou. Jsem jejich výhradním autorem. V případě zájmu o jejich využití mě prosím kontaktujte prostřednictvím soukromé zprávy na Instagramu. Veškerý obsah je pořizován iPhonem 16 Pro.
Pořízené 23. června 2025.